„Většina našich ukrajinských pacientů pochází z východně ležících částí země zasažených válkou a pro nás je samozřejmé, že se jim snažíme v jejich těžké situaci pomoct,“ říká přednosta Onkologické kliniky FN Olomouc prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D. On i jeho kolegové z kliniky byli okolnostmi nuceni oprášit své znalosti ruštiny a začít používat ukrajinské slovníky. „Ukázalo se, že zejména u nás starších to není až takový problém. S pacienty jsme schopni normálně komunikovat. Dokumentace je z velké části v ukrajinštině, ale s pomocí slovníků - zejména kvůli odborným výrazům - není problém získat potřebné informace. A z vyprávění pacientů se dozvídáme, že situace u nich doma je ještě daleko horší, než u nás vidíme třeba v médiích,“ zmiňuje profesor Melichar.

Paní Nataliya, která doma 25 let vyučovala ukrajinštinu a literaturu na základní škole, se do péče onkologů ve Fakultní nemocnici Olomouc dostala díky svému synovi a jeho přátelům z Česka, kteří ji cestu zajistili. „Začalo mě pálit v hrdle a postupně jsem se dostala až do nemocnice ve městě Čerkasy, kde mi sice diagnostikovali onkologické onemocnění, ale neuměli mi zajistit péči, kterou bych potřebovala. Syn tehdy rozhodl, že se mě pokusí dostat do České republiky, kde má přátele. V Olomouci jsem dostala skvělou péči, ujali se mě samí dobří lidé. Moc děkuji všem lékařům, sestřičkám a celému personálu za jejich pomoc. Válka je hrozná, přeji všem lidem u vás mír a také samozřejmě zdraví,“ neskrývá vděčnost pacientka, která by si moc přála návrat do své vlasti, ale zároveň ví, že to nyní není možné.

Fakultní nemocnice současně ubezpečuje, že péče o zahraniční pacienty není v žádném případě poskytována na úkor českých pacientů.