Jak se povede a co čeká v životě nového potomka mimořádně akrobatických opic, je zatím ve hvězdách. Zajímavý je ale už osud jeho mámy s docela neobvyklým jménem.
„Osud Milouše byl zvláštní hned od prvopočátku. Milouše přivezl z tržiště ve Vietnamu soukromý chovatel. V době, kdy jí dával jméno, netušil, že se jedná o samici, neb Milouš byla po čertech černá. S přibývajícím časem se mezi ní a manželkou chovatele vytvořil ne příliš přátelský vztah, a tak jednoho dne čelil chovatel ultimátu ze strany ženy „buď já, nebo opice“. Koho si vybral, je v Zoo Olomouc zřejmé,“ vysvětluje zooložka Ing. Jitka Vokurková.
Milouš se v úterý rozhodla, že se přijde i s mládětem, narozeným 4. června, prvně pochlubit fotografovi zoologické zahrady.
První giboni přímo z Vietnamu se zabydleli v olomoucké zahradě poprvé v roce 1988. A špatně se jim tu rozhodně nedařilo. Giboní skupina přivedla na svět postupně celkem 9 mláďat.
KAŽDÉ RÁNO GIBONI HLASITĚ ZPÍVAJÍ
Přirozeným biotopem pro tyto primáty jsou lesy v oblastech Asie. Živí se rostlinnou potravou jako jsou různé plody a listy. Ti, kteří si přivstanou, mohou obdivovat giboní zpívání. Označují si tak teritoria a jejich hlas bývá slyšitelný do vzdálenosti až 1,5 km. Tyto opice se pohybují velmi elegantním způsobem pohybu, který označujeme jako brachiace, pomocí níž zvládnou překonat vzdálenost v průměru až 8 metrů během jediného zhoupnutí.
Obě pohlaví gibonů zlatolících se rodí ve světlé barvě. Po zhruba roce věku života se však přebarvují do černé barvy. Pro samce je konečné, samice se ale v období pohlavního dospívání ještě jednou přebarví zpět na světlou barvu, která jim už zůstává. Přiznat barvu bývá u gibonů mnohdy riskantní, neboť pro samici je výhodnější „tvářit se“ déle jako samec, který je z rodiny k samostatnému životu vyháněn později. Přibližně ve věku sedm roků musí rodinu opustit všechna mláďata – v tuto dobu jsou dospělá. Mladé samičky většinou vyhánějí matky, samce zase otcové. V rodině tak většinou zůstává chovný pár s mláďaty různého věku.
Giboni jsou v přírodě ohrožováni především ztrátou a degradací životního prostředí, odchytáváni, aby se stali domácími mazlíčky, loveni pro maso a některé části těl se využívají v tradiční asijské medicíně. V pralesní rezervaci v Kon Ka Kinh na rozloze 42 000 hektarů žije posledních cca 800 gibonů annámských, kteří jsou úzce příbuzní gibonům zlatolícím.
Program, který vede k ochraně gibonů, funguje od roku 2011 pod vedením primatologů z Hanojské univerzity. Zoo Olomouc tento program finančně podporuje od roku 2017 a zvyšuje osvětu mezi návštěvníky.
Foto: Zoo Olomouc, Milan Kořínek
Foto: Zoo Olomouc
Foto: Zoo Olomouc