V obci Olmitz v Kansasu žili vedle sebe Němci i Češi. V kostele jim kázali jim i čeští kněží

Na našich stránkách, věnovaných historii, jsme už psali o malém městečku v americkém Kansasu s povědomě znějícím jménem. Olmitz je obec v okrese Burton založili němečtí vystěhovalci z Olomoucka. Původně svou obec pojmenovali Olmütz, brzy ji ale začali s ohledem na anglické jazykové prostředí psát bez přehlásky, tedy jednoduše Olmitz. Zprvu se zdálo, že zde žili pouze německy hovořící vystěhovalci, což ale příliš nekorespondovalo s tím, že jim duchovní správu zajišťovali někdy i čeští kněží. Pak se ukázalo, že v Olmitz žili i čeští, respektive moravští imigranti do Ameriky.

Duchovní vazby se starou vlastí

Pojítkem vystěhovalců se starou vlastí bývala mimo jiné i víra. Do Kansasu i do jiných částí Spojených států mířili z českých zemí misionáři. Tyto misie z olomoucké arcidiecéze osobně velmi podporoval jeden z nejpopulárnějších a nejznámějších novodobých arcibiskupů, Antonín Cyril Stojan. Dalšími duchovními v těchto osadách bývali kněží, kteří sami do Ameriky přišli jako přistěhovalci.

Množství informací o posledních dekádách devatenáctého a prvních desetiletích dvacátého století lze čerpat z krajanského katolického tisku. V Chicagu vycházel například list Katolík. Nedaleko Chicaga, v městečku Brookfield, sídlí dodnes Česká katolická misie "Velehrad" v Chicagu. Je zde krásný kostel, vydavatelství a fungující krajanský spolek. I během letošních Velikonoc byste si zde mohli užít atmosféru tradic Čech a Moravy.

Kostel v Olmitzu

Duchovní správa obce Olmitz má kořeny už v roce 1878, kdy městečko jednou měsíčně navštěvoval reverend B. Wolf, člen benediktinského řádu. V roce 1881 začal z Odina přijíždět otec P. Emmerich a v roce 1882 zde postavil první kostel.

Následujícího roku se sem přistěhoval otec Disselkamp. Jeho nástupci se stali reverend Dr. Dipolder, Hartmann a Sklenář. Poté, co byl kostel přestěhován do města, byl duchovním správcem po čtrnáct let otec Hůna. Tento činorodý kněz rozšířil a vyzdobil kostel svaté Anny, postavil faru a klášter. Velmi se zajímal o zdejší školu a její provozování svěřil Sestrám Drahocenné Krve. Zhruba sto rodin jeho kongregace je podle dobových pramenů německého, českého a irského původu.

Čeští kněží

V osadách, které v Kansasu i jinde zakládali přistěhovalci z Evropy, sloužili jako duchovní mnozí kněží s českými kořeny. Na území Kansasu bychom tak mohli potkat například kněze Jana Veseckého či později slavného Emila Kapauna. Přímo v námi sledovaném městečku Olmitz působili přinejmenším tři z nich.

Prvním byl otec Jan M. Sklenář. Zajímavé je, že šlo o národností českého kněze, který povzbuzoval víru u německojazyčných krajanů. Samozřejmě tedy musel ovládat i jejich jazyk a angličtinu, jinak by nemohl být coby duchovní pastýř úspěšný. Jan M. Sklenář se narodil se nedaleko Domažlic, ale už ve dvanácti letech se s rodiči a bratrem a sestrou vystěhovali do Ameriky, konkrétně do Wisconsinu. Jan studoval na koleji v Kansasu a posléze bohosloví v Cincinati.

Jeho prvním působištěm byla pozice kaplana právě v Omitzu, kde byl tu dobou farářem p. Disselkamp. Z Olmitzu byl pak krátce převelen do jiného působiště, aby se za rok zase vrátil. V kansaské Olomouci se mu nejspíš dařilo dobře. V jeho medailonku v chicagském listu Katolík z 12. července 1940 se píše, že Sklenář dobře ovládal nejen češtinu a angličtinu, ale i němčinu, takže se s německými věřícími mohl domluvit bez problémů. A mimochodem, právě onen chicagský česky psaný list ve vydání z roku 1940 tvrdí, že v městečku Olmitz žili tehdy nejen původní olomoučtí Němci, ale také lidé českého původu.

Nakonec dostal otec Sklenář za úkol starat se o věřící v řadě osad a malých městeček, roztroušených v ohromné, řídce osídlené krajině Kansasu. Redaktor chicagského listu o něm napsal, že se otec Sklenář stal „pionýrem této diecéze“. Nás může těšit, že dlouhá léta byla východiskem jeho snaživých cest právě kansaská Olomouc. Jeho éra v Olmitz je ohraničena roky 1893 až 1898.

Druhým knězem s českými kořeny byl páter S. Havelka, který dokonce studoval gymnázium a bohosloví v Olomouci a poté v belgické Lovani. Ten ovšem pobyl v Olmitzu jen půl roku.

Třetím knězem českého původu v Olmitz je od roku 1909 Jan Hůna. Ten se velmi zasloužil o rozkvět zdejší školy. Vybudoval faru a opravoval kostel. V době jeho působení se k jeho farnosti hlásilo asi sto rodin.

Hřbitov Svatopluk

Nám se během pátrání v digitálních archivech podařilo najít hmatatelný doklad toho, že v Olmitzu čeští vystěhovalci opravdu žili. V obci dokonce měli vlastní hřbitov, pojmenovaný Svatopluk. Dnes už tento malý hřbitov působí poněkud zapomenutým dojmem.

Ostatní obyvatelé městečka využívali další dva hřbitovy, pojmenované hřbitov Svaté Anny a Boyle.

Na trávou zarůstajících náhrobcích starého hřbitova Svatopluk můžeme číst původem česká, více nebo méně poangličtělá jména, jako například Eva Hejný, rozená Tužická, Jan Hanzlick, Jan Nepomuck Mayer, Hanzlick Kojenecký a další. Je zde i dětský hrob s nápisem Leda Hejný, dcera A. C. Hejného, zemřelá v osmi měsících věku.

Ovšem i na dalších hřbitovech v Olmitz a okolí lze mezi německými a anglickými příjmeními nalézt české stopy. Na hlavním hřbitově svaté Anny je pochována například paní jménem Betty Mae Smolík Axman.

Český nebo německý původ evidentně nebyl důvodem k nějaké nevraživosti nebo separaci. Jak píše už v roce 1904 Jan Habenicht v Dějinách Čechův amerických: „Poněvadž bez mála všichni přistěhovalci pocházeli ze smíšených dědin na Moravě, tak se neoddělovali ani v nové vlasti.“ Takže nakonec stejně jako v moravské Olomouci i tady v Kansasu žili Němci vedle Čechů.

Zdroje:

Genealogie rodu Rieldových http://www.riedl.cz/billAV.html

Katolík, časopis věnovaný zájmům Čechů amerických, 12. července 1940

Habenicht Jan, Dějiny Čechův amerických, St. Louis, 1904

Databáze hrobů www.findagrave.com/