Index prosperity regionů nesrovnává jen samotná města, ale celý mikroregion, tedy oblast, pro níž jsou obcí s rozšířenou působností. Olomouc plní roli ORP pro 42 menších obcí, dvě města (Velká Bystřice a Štěpánov) a jeden vojenský újezd a žije v něm skoro 170 tisíc obyvatel. ORP není totožné s hranicemi okresů, například města Šternberk, Litovel či Uničov jsou sídly samostatných ORP.
Index srovnává kvalitu života napříč 206 českými mikroregiony. Letos autoři analýzy rozšířili počet sledovaných indikátorů z 37 na 49, přičemž sledovaných oblastí – tedy pilířů – zůstalo sedm – jedná se o Demografii a sociální strukturu, Dostupnost péče, Ekonomiku, Občanskou vybavenost, Prostředí pro život, Volný čas a Vzdělávání. Mezi 12 nových indikátorů jsme zařadili například dostupnost bydlení, rychlost mobilního i pevného internetu, počet čerpacích i dobíjecích stanic, dostupnost sociálních služeb, návštěvnost turistických cílů či dotační podporu prostřednictvím místních akčních skupin (MAS).
V Olomouci se podle rozsáhlého průzkumu žije dobře | Ilustrační foto: archiv
Na prvním místě skončil ORP Turnov, za ním lázeňské Luhačovice a pomyslný bronz bralo město Žamberk a jeho okolí. Čtvrtá Olomouc zaujala analytiky v mnoha aspektech občanské vybavenosti, poskytovaných služeb, jako je například dostupnosti kulturního vyžití, sportovišť a podobně, dobrou dostupností lékařské péče, možnostmi vzdělávání, ale i počtem restaurací, barů a kaváren. Mezi skoro padesáti sledovanými indikátory bychom našli i počet lidí v exekuci na tisíc obyvatel, migrační saldo, tedy rozdíl přírůstku a úbytku počtu obyvatel, který je v Olomouci výrazně plusový, či třeba vysoký podíl vysokoškoláků v populaci a velký zájem turistů o turistické cíle. Měří se i kvalita třídění odpadu, hustota MHD či třeba počet výdejen zásilkovny. Nejlepší dostupností zdravotní péče v souhrnu indikátorů se mohou pyšnit moravská centra Olomouc, Zlín a Kroměříž. Výsledky najdete zde.
Celý Olomoucký kraj zůstal v polovině pelotonu, na sedmé příčce. Olomouc zaznamenala v tabulce výrazný posun nahoru, když vloni byla na 18. pozici. Tento výrazný skok může být dán i rozšířením hodnocených kritérií. Mezi velkými městy je letos například Praha na 9. pozici, Brno na 25. místě, Pardubice na 33. místě, Plzeň je 59., Liberec dokonce skončil až 76. a Ostrava je na 127. místě. Také tato další velká města se v porovnání s předchozím rokem posunula v žebříčku nahoru.
Pravidelný žebříček vzniká v rámci projektu Index prosperity a finančního zdraví. Jedná se o společný výzkum České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR. Index v dlouhodobém horizontu měří a analyzuje prosperitu Česka a míru finančního zdraví Čechů.
