„V každém z terárií se nyní nachází zcela odlišná struktura i barva skal, přizpůsobená zbarvení zde chovaných druhů zvířat tak, aby splývala s prostředím stejně, jako je tomu v přírodě. Objem terárií se výrazně zvětšil, veškeré osvětlení je subtilnější, přirozenější a ukryté před zraky návštěvníků, aby celek působil harmonicky. Zařízení terária připomíná habitat, ve kterém se dané druhy vyskytují. Jsem přesvědčen, že pěkná terária tvoří kvalitního osvětlení, živé rostliny a čisté sklo. V tomto případě jsou veškeré parametry splněny,“ uvádí za chovatele Zoo Olomouc Jan Kirner.
K druhům, které tu již dříve byly chovány, patří užovka domácí (Boaedon fuliginosus) v hnědé formě. Je to nejedovatý had vyskytující se v suchých oblastech západní Afriky. Své místo v tomto pavilonu dříve měl i kobřík kapský (Aspidelaps lubricus lubricus). Mezi nové obyvatele patří gekon písečný a dva druhy kobříků - kobřík kaferský a kobřík kapský (Aspidelaps lubricus cowlesi).
Gekona písečného chovají jen čtyři zoo v Evropě
Jediným zástupcem ještěrů v nových teráriích je gekon písečný (Chondrodactylus angulifer namibiensis) – zemní druh gekonů, jehož domovem je právě samotná poušť Kalahari. Tito gekoni s převážně noční aktivitou jsou velmi aktivní, rádi hrabou v písku své nory, u jejichž vchodu číhají a vydávají typický štěkot. Samci mají po bocích těla několik bílých teček.
Do Zoo Olomouc přišli z vídeňské zoologické zahrady jako potomci jedinců zabavených pašerákům. Tohoto atraktivního gekona bychom našli kromě Olomouce a Vídně už jen ve dvou dalších evropských zoo.
Kobříka kapského a kaferského dnes mají jen dvě evropské zoo!
Další tři terária zaujmou fanoušky velmi neobvyklých druhů hadů. Pozorný návštěvník v nich najde oba druhy kobříků (rod Aspidelaps). Jedná se o jedovaté hady z příbuzenstva kober disponující neurotoxickým jedem. Pro kobříky je, jak už název napovídá, typické „kobření“. Při rozrušení vzpřimují přední část těla a roztahují kápi, která ale není tak dokonale vyvinutá jako u kober.
Prvním druhem je kobřík kapský, který se dále dělí do dvou poddruhů: Aspidelaps lubricus lubricus patří ke stálicím olomoucké zoo a několikrát se jej tu již podařilo rozmnožit. Vyznačuje se kontrastním černooranžovým zbarvením. Oproti němu druhý poddruh, Aspidelaps lubricus cowlesi, nemá zbarvení tak kontrastní a oranžovou nahrazuje hnědá barva.
Druhým druhem je kobřík kaferský (Aspidelaps scutatus). Symbolicky umístěn v teráriu nejblíže u země, protože velkou část svého života tráví zahrabaný v písku. K tomuto účelu má také extrémně zvětšenou „nosní“ šupinu, která přebírá funkci jakési lopaty. I samotný druhový název „scutatus“ odkazuje na zvětšenou šupinu na nose. Tito hadi mají výbušnější povahu než kobříci kapští a při vyrušení velmi hlasitě syčí. Jsme jednou ze dvou zahrad v Evropě, kde tento druh můžete (s trochou štěstí) najít.
Až půjdete navštívit oblíbené hrabáče, surikaty a medojedy, zastavte se i u terarijních zvířat.
Foto: Zoo Olomouc
