„Dnes s určitostí její pohlaví můžeme potvrdit a dodat, že k ní přibylo mládě další, a jedná se s velkou pravděpodobností taktéž o samičku. Obě mláďata mohou návštěvníci spatřit i ve venkovním výběhu, kde si užívají jarního slunce,“ uvádí ošetřovatel Petr Fiala.

V olomoucké zoo se s binturongy návštěvníci poprvé setkali v roce 1990. Celkově se v Zoo Olomouc narodilo 31 mláďat.

Neobvyklá šelma s chápavým ocasem

Angličané tuto cibetkovitou šelmu označují „bearcat“, což znamená „medvědokočka“. Původ jména binturong je však malajský. Výborně šplhá a ve větvích se pohybuje s jistotou, k níž jí napomáhá chápavý ocas, který je u šelem vzácný.

Zoologické zahrady se ale k jeho chovu příliš často neuchylují už proto, že se jedná o zvíře s noční aktivitou a jeho rozmnožení není snadné, natož samozřejmé. V mnoha zahradách k němu nedošlo nikdy. Jednotlivé poddruhy se totiž mezi sebou nemnoží a jejich rozlišení je bez genetické analýzy téměř nemožné.

Může vážit až dvacet kilo!

Největší cibetkovitá šelma o hmotnosti 9-20 kg s přirozeným domovem v jihovýchodní Asii je už svým vzezřením tajemná. Vyskytuje se v několika poddruzích na relativně velkém území. Na větvích spí obkročmo, končetiny jí visí volně dolů. Z větší části se živí rozmanitými plody a ovocem, pojídá i drobné živočichy a mršiny. Domorodci binturongy často ochočují, neboť v domech hubí hlodavce a šváby. Počty v přírodě se na základě zanechaných fotopastí pouze odhadují. Klesají zpravidla důsledkem likvidace přirozeného životního prostředí.

V jihovýchodní Asii si plantáže palmy olejné berou krutou daň v podobě kácení pralesů a jejich vypalování. V červené knize patří binturong do kategorie „vulnerable“ – zranitelný.