Svátek matek se v různých formách připomínal v různých kulturách už od antiky. Mateřství bylo vnímáno jako projev obecného principu plodnosti, což je pro každou archetypální mytologii jedním z klíčových prvků.
V moderním pojetí veřejných oslav se jeho podoba datuje k roku 1908. Tehdy mělo jít o svátek na počest společenské aktivistky a organizátorky Anny Reeves Jarvisové (viz foto), která bojovala za úctu k ženám v domácnosti a k právům matek. Krátce před vypuknutím světové války na začátku roku 1914 vyhlásil prezident USA Woodrow Wilson první oficiální oslavu Dne matek jako celonárodního svátku, jako termín byla stanovena druhá květnová neděle. V Československu tento ušlechtilý svátek propagovala dcera prezidenta TGM Alice Masaryková a oficiálně byl zaveden v roce 1923. Podle dobového tisku byl naší prvorepublikovou společností přijat poměrně vlídně, i když zpočátku byl vztah k svátku trochu vlažný s tím, že nejde o českou národní zvyklost, ale importovanou událost. Během několika málo let se ale v mnoha obcích slavil svátek matek i veřejně.
Za protektorátu se obsah tzv. Muttertagu změnil směrem ke zdůraznění role ženy – rodičky v komplexu nacistické ideologie. Takové nacionálně socialistické pojetí pochopitelně českou veřejnost příliš nepřitahovalo. Český tisk, dokud ještě v prvních letech války mohl, se snažil připomínat například význam důležitých ženských postav českých dějin. Jak se ale šrouby nacistického ideologického tlaku utahovaly, i oficiální svátek matek neboli Muttertag ztratil pro českou populaci jakoukoliv přitažlivost.
Význam žen v českých dějinách připomínal olomoucký Moravský večerník v roce 1940
Po druhé světové válce se k svátku matek sice veřejně hlásili nejen demokraté, ale i komunisté, což velmi výmluvně dokládá pestrá stránka z olomoucké komunistické Stráže lidu z května roku 1946, ovšem nedlouho po únoru 1948 začali komunisté preferovat Mezinárodní den žen a na Svátek matek se začalo zapomínat. Pravděpodobně až příliš připomínal ducha buržoazní první republiky a byl pro soudruhy málo revoluční. Nejprve se sice ideologové strany snažili přetvořit svátek všech maminek na svátek matek jakožto garantek národního života, které státu dodají tělesně i duševně zdravé děti, příští budovatele socialistické vlasti. Tak či onak, MDŽ se nakonec pro komunistické ideology ukázalo jako schůdnější varianta oficiálního ocenění role ženy.
A jak se za první republiky takový svátek matek slavil? Děti nosívaly maminkám vlastnoručně vyrobené dárky nebo natrhané kytice lučních květin. V mnoha školách pedagogové pořádali besídky s vystoupeními třídních kolektivů. Vznikaly různé básně a písničky. Někde se konaly i veřejné sbírky na pomoc sociálně slabým rodinám nebo pro děti bez rodičů. Archivní materiály napovídají, že někde se konaly dokonce průvody dětí po obci. To dokládá třeba fotografie takového svátečního průvodu v Brodku u Přerova z roku 1929 ze sbírek Státního okresního archivu v Olomouci. V médiích se každoročně k příležitosti dne matek připomínalo, jak se povedlo dobové vládě snížit novorozeneckou úmrtnost, zvýšit porodnost nebo zlepšit sociální postavení rodin s dětmi.
Za komunistického režimu se pak svátek matek oficiálně neslavil, společnost se k němu vrátila až po roce 1989. Dnes si může každý svobodně vybrat, jak svou maminku potěší.
Výstřižky z novin - Stráž lidu, Moravský večerník, Lidové noviny / Zdroj: Vědecká knihovna v Olomouci
Stráž lidu 1946
Moravský večerník 1940
Stráž lidu 1946
