Kde se vzaly krásné staré olomoucké pohlednice ve sbírce v americkém Wisconsinu?

Mezi sběrateli pohlednic se před nedlouhým časem objevily desítky pohlednic z různých koutů habsburské monarchie včetně Olomouce, ale také například z německého císařství. Všechny měly společného adresáta – Otto E. Smith, lékárník, Janesville ve Wisconsinu v USA. Co bylo na lékárníkovi z okresního města v horním středozápadě Spojených států tak zajímavého, že mu psali lidé z Olomouce, Prahy, Ústí nad Labem, Duchova, ale třeba i Berlína, Štětína či Münsterbergu?

Pohlednice, kterou v prosinci 1901 poslal do Wisconsinu Olomoučan Emil Pietsch

Všechny tyto pohlednice pocházejí ze sbírky jistého zřejmě zesnulého sběratele starých pohledů, která se dostala do antikvariátu a přes něj pak na Aukro. Pohlednice mají několik společných rysů. Žádná není sváteční ve smyslu přání k Vánocům, Velikonocům nebo narozeninám, ale má místopisný motiv. Velká část z nich má na zadní straně napsáno Drucksache, případně Imprimé Drucksache. A konečně úplně všechny mají na okraji textové strany razítko s datem doručení k adresátovi.

Nejstarší pohlednice

K vysvětlení této zvláštnosti je třeba pár informací o pohlednicích jako takových a o sběratelství. Odborníci se dnes nemohou dobrat toho, kdy vyšla na světě úplně první pohlednice. Faktem je, že se fenomén obrázkového psaní, doručovaného poštou, zrodil někdy před polovinou 19. století z původně příležitostných lístků, zasílaných například jako přání k vánočním svátkům. O prvenství ve vydání první klasické pohlednice s motivem nějakého města či krajiny, prostorem pro adresu, krátký vzkaz a poštovní známku se v pomyslné soutěži přetahuje několik vydavatelů, ponejvíce z Británie. „Za „vynálezce pohlednice“ je také označován Angličan baron Raphael Tuck, původně zřejmě neprosperující knihtiskař ... Tucka jednoho dne napadlo, že dopisnice opatřená pohledem na nějakou krajinu, cizí město, panské sídlo či blahopřejný lístek s příslušným vyobrazením řekne příjemci mnohem více než zdlouhavé psaní a odesílateli zároveň uspoří čas a práci. Tyto předpoklady se také dokonale vyplnily. Po několika málo letech byl již majitelem obrovského podniku pro výrobu jedno i vícebarevných pohlednic,“ píše Milan Degen ve své stati Historie Pohlednic.

Pro nás není důležité, kdo a kdy přesně byl „vynálezcem pohlednice“. Mnohem zásadnější je informace, že se vydávání a zasílání pohlednice opravu ujalo, rychle stalo v celé Evropě velkou módou a mezi městy, jednotlivými zeměmi a pak i kontinenty brzy putovaly miliony pohlednic. Jak se psalo v dobové publikaci o dějinách litografie na konci 19. století, „svoji dopisnici má nyní již téměř každé sebemenší místo“.

Sběratelská vášeň

A přesně to je moment, který v mnoha lidech vyvolává dva druhy reakcí. Tou první reakcí je nakupovat a posílat pohlednice z každé cesty, kam se člověk vydal. Druhou reakcí je pak uchovávání obdržených pohlednic na památku, v systematičtější podobě také jejich sběratelství.

Už v 90. letech 19. století začaly vycházet v jednotlivých evropských zemích časopisy, specializující se právě na sběratelství pohlednic! Knihkupci vydávali speciální alba na pohlednice. Dnešní sběratelé se s nimi dodnes setkávají ve šťastných chvílích, kdy se některé takové album, pokud možno v co nejlepším stavu, ocitne v antikvariátu nebo na již zmíněném internetovém aukčním fóru. V Německu v 90. letech 19. století vycházely dva takové časopisy, do roku 1905 jich bylo hned osm! Skutečně zapálení sběratelé se sdružovali do klubů, pořádali výstavy. V Praze byl Klub sběratelů pohlednic založen v roce 1900. Zřejmě první výstava pohlednic se u nás uskutečnila 9. července 1899 v Hradci Králové. Výstavku pohledových lístků uspořádal místní odbor Ústřední matice školské na Střelnici. Bylo zvykem, že alba s pohlednicemi z co nejexotičtějších destinací mívala doma každá lepší rodina.

Přesně tyto informace potvrzuje už v roce 1899 autor textu v publikaci „Pamětní spis vydaný na oslavu sté ročnice vynálezu litografie“. Píše se zde mimo jiné toto: „Ba nyní v době sportu možno říci, že z litografovaných výrobků obecenstvo vytvořilo si sport. Neboť jak jinak možno nazvati onu nespočetnou řadu dopisnic, které náladově jsouce kolorovány, v takovém množství předvádějí vážné a humoristické obrázky scénové, figurálně neb krajinářsky efektně. Svoji dopisnici má nyní již téměř každé sebemenší místo.“

Jak přesně tedy oslovil sběratel pohlednic Otto E. Smith veřejnost v rakouské monarchii a v německém císařství, to už asi nezjistíme, měl k tomu ale mnoho příležitostí. Mohl využít inzerci v odborných sběratelských časopisech, mohl inzerovat i v běžných médiích - noviny tehdy četlo mnohem více lidí než dnes! Zkoušeli jsme jeho inzerci najít, ale marně. V každém případě byl ale velmi úspěšný, protože jen podle výsledků sbírky, kterou měl k dispozici nejmenovaný sběratel v tuzemsku, dostal lékárník z Wisconsinu desítky pohlednic z Evropy.

Zajímavé je, jak odesílatelé psali adresu. Občas uvedli na konec Smithovy adresy Nord Amerika či America, United States Amerika, S.U.A., N. Amerika a podobně. Často se na pohlednicích objevuje přípis Drucksache nebo Imprimé Drucksache, případně anglicky Printed Matter. To znamená inzertní či propagační poštu, která měla levnější poštovné než běžné pohlednice. Zasílání tištěných sdělení mezi obchodníky totiž nabízela pošta za snížený poplatek. Proto tedy sběrateli posílali jeho klienti pohlednice jakožto propagační obchodní materiál.

Lékárník Otto E. Smith zřejmě sliboval zaslání pohlednice na oplátku zpět, protože odesílatelé uvádí své adresy a někteří mu píší také to, že nemluví anglicky, pouze německy, francouzsky či italsky. Otázkou je, zda měl Otto Smith nějaký bližší vztah ke střední Evropě. Není samozřejmě vyloučeno, že jeho jméno znělo původně Schmied a že se on či jeho předkové do států dostali mezi tisíci středoevropských migrantů. 

Jak se pak pan lékárník z Wiscinsinu ozýval svým dárcům do Evropy zpět, to nevíme. Víme jen tolik, že na jeho sbírce evropských pohlednic se podílel přinejmenším jeden odesílatel z Olomouce, a to pan Emil Pietsch z Horního náměstí č. 17, který do Wisconsinu poslal v listopadu 1901 celkový pohled na Olomouc a v prosinci téhož roku krásný záběr na olomoucké děkanství s věžemi katedrály. Určitě se v americké sbírce vyjímaly.

Zdroje:

Milan Degen: HISTORIE POHLEDNIC, in: https://www.starapraha.cz/stare-pohlednice-historie.php

V. Koranda: Pamětní spis vydaný na oslavu sté ročnice vynálezu litografie, sborník, Praha 1899

Mit Gruss, Emil Pietsch, Austria, Olmütz, Oberring 17

Součást sbírky amerického sběratele, pohlednice z Olomouce

Pohlednice, zaslaná sběrateli do Ameriky z Gronau ve Westfálsku 

Součást sbírky amerického sběratele, pohlednice z Olomouce

Lékárna Otto E. Smitha v katalogu firem ve městě Janesville ve Wísconsinu




INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

VSTUP DO DISKUZE



INZERCE
TV Morava
INZERCE
CBA