Před 84 lety padl v přestřelce s gestapem Václav Morávek. Připomíná jej i pamětní deska v Olomouci

Patřil do zřejmě nejslavnější odbojové skupiny na území protektorátu. Jeden z neodvážnějších protinacistických odbojářů, štábní kapitán Václav Morávek, in memoriam povýšený na brigádního generála, má v Šemberově ulici v Olomouci, kde dlouhá léta bydlel, pamětní desku. Před devíti lety ji vytvořil kameník Miroslav Zmeškal.

Archivní snímek z března roku 2017 z odhalení pamětní desky Václava Morávka. Na snímku Zdena Mašínová. | Foto: Blanka Martinovská

Za pár dní to bude devět let od chvíle, kdy byla na domě na rohu Šemberovy a Lafayettovy ulice odhalena pamětní deska Václava Morávka. O pár dní později, 21. března, to bude 84 let ode dne, kdy tento hrdina padl při přestřelce s několika gestapáky.

Štábní kapitán Václav Morávek, známý i pod přezdívkou Pobožný pistolník, byl nejmladším členem legendární odbojové trojice Mašín, Balabán, Morávek. Pro gestapo šlo o velmi nepříjemného protivníka, všichni tři demobilizovaní důstojníci byli velmi kvalitními a statečnými bojovníky. Sám Morávek přitom prováděl kousky, kterými zesměšňoval celé pražské gestapo včetně jeho vrchního velitele. Jak souvisí život tohoto odvážného vlastence s Olomoucí? Pocházel z Čech, nicméně Olomouc jako důležité vojenské město sehrála v jeho životě velmi významnou roli. 

Václav Morávek se narodil 8. srpna 1904 v Kolíně, jeho otec Josef byl středoškolský profesor. Od roku 1915 studoval na kolínském gymnáziu, kde v roce 1923 odmaturoval. Po dobrovolném odvodu v březnu 1923 nastoupil k pěšímu pluku v Terezíně (důvodem byly pravděpodobně dluhy, které otec po své smrti zanechal rodině). Od 5. října nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích, kterou ukončil v hodnosti poručíka dělostřelectva v srpnu 1925.

Poté byl odvelen do Olomouce, kde absolvoval dělostřelecký kurz. Znovu pak nastoupil k dělostřeleckému pluku v Olomouci. Zde sloužil v různých funkcích až do roku 1931. Dne 15. září 1931 byl v hodnosti nadporučíka odeslán do Vyššího jezdeckého kurzu a následně jezdecké školy v Pardubicích. Z Pardubic se 30. července 1933 vrátil zpět do Olomouce, kde sloužil skoro šest let v různých funkcích až do okupace Čech a Moravy. Vojenskou službu ukončil v hodnosti štábního kapitána.

Tři králové, pistole a Bible kralická

Po německé okupaci se společně s dalšími bývalými důstojníky československé armády podílel na budování krajské organizace Obrany národa. Byl zařazen do štábu divize při Zemském velitelství - Čechy jako zpravodajský důstojník. Na podzim 1938 se v Praze seznámil s pplk. Josefem Balabánem a pplk. Josefem Mašínem, s nimiž vytvořil zpravodajsko-diverzní skupinu, později známou jako Tři králové. Skupina shromažďovala řadu informací ze všech sfér života protektorátu, které vyhodnocovala a odesílala do zahraničí. Na jaře 1940 byl nucen přejít do ilegality, neboť se mu na stopu dostalo gestapo.

Byl vynikající střelec a všude s sebou nosil dvě pistole a spoustu zásobníků. Mimo to byl také hluboce věřícím křesťanem – proto byla neodmyslitelnou družkou jeho pistolí kapesní Bible kralická, v níž si každý večer, pokud to bylo možné, četl. Když se ho Mašín na jednom z jejich prvních setkání zeptal, v co vlastně věří, odpověděl mu legendární větou: „Věřím v Boha a ve své pistole!“ Z toho vyplynula i jeho známá přezdívka. 

Morávek vydržel na svobodě z celého slavného trojlístku hrdinů nejdéle. Padl 21. března 1942 při přestřelce s agenty gestapa. Roku 2005 byl povýšen in memoriam do hodnosti brigádního generála.




INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

VSTUP DO DISKUZE



INZERCE
TV Morava
INZERCE
Self promo Urbášek