Zprávy

Archeologové odkrývají ve Slavoníně největší moravské pravěké sídliště z doby kamenné

DOPLNĚNO Pozůstatky prastarých kultur zkoumají odborníci z Archeologického centra Olomouc v lokalitě Slavonín. V části krajského města, kde se připravují pozemky pro rodinné domy, objevili řadu cenností. Nejzajímavější nálezy pochází z období takzvaných popelnicových polí z počátku doby železné.

Slavonín je na archeologické nálezy mimořádně bohatou lokalitou! | Foto: Archeologické centrum Olomouc

„Název popelnicové pole je odvozen od charakteristického pohřebního rituálu této doby, který spočíval ve spalování mrtvých a ukládání jejich pozůstatků do uren – popelnic,“ vysvětlil archeolog Marek Kalábek, vedoucí archeologických výzkumů ve Slavoníně. Slavonín je v rámci Olomouce i střední Moravy mimořádně bohatým archeologickým nalezištěm. 

Foto: Archeologické centrum Olomouc

Letos zde archeologové našli padesát žárových hrobů včetně uren. Místo nicméně zkoumají už od roku 2008. Dosud objevili 612 sídlištních objektů a 297 hrobů. Jedná se tak o jedno z největších nalezených pohřebišť popelnicových polí v našem regionu. Velká část sídlištních objektů pochází z počátku eneolitu neboli pozdní doby kamenné, což znamená, že jde o nejrozsáhlejší osadu takzvané jordanovské kultury na Moravě.

Jordanovská kultura u nás dominovala na konci 4. tisíciletí pžed naším letopočtem. Byla to zřejmě první kultura na našem území, která relativně běžně používala kovy. Pravděpodobně šlo ale o importy z cizích zemí, konkrétně šlo o drobné ozdoby z mědi, spirálky do náhrdelníků či závěsky. V olomouckém či přesněji savnínském sídlišti žili její příslušníci v dřevěných domech, jejichž půdorysy archeologové postupně při průzkumu odkrývají.

Foto: Archeologické centrum Olomouc 

"Osídlení představují jednak pozůstatky půdorysů nadzemných staveb, nepravidelná a různě hluboká soujámí a jednotlivé zásobní jámy. Základy původně dřevěných nadzemních domů mají podobu žlábků s půdorysem ve tvaru velkého U," uvádí ve zprávě Arcbeologického centra Olomouc Martina Kršková. V lokalitě byly nalezeny například krásně opracované kamenné štípané industrie neboli pazourky. "Svrchní vrstva jednoho ze soujámí obsahovala stovky kusů štípané industrie ve formě čepelí, jader a úštěpů. Jednotlivé zásobní jámy mají kruhový půdorys a řez vakovitého či trapézovitého tvaru. Z prozkoumaných objektů pochází reprezentativní kolekce zlomků keramických nádob a kamenných nástrojům, tzv. pazourků tedy štípaných nástrojů a broušených seker a sekeromlatů," doplňuje archeoložka. 

Ve Slavoníně ovšem našly domov i mladší pravěké kultury, například kultura se šňůrovou keramikou ze 3. tisíciletí před naším letopočtem, nebo Keltové z tzv. Laténského období (5. - 1. století před naším letopočtem). Archeologové zde odkryli základy keltských chat, jejich zásobní jámy a také mužský kostrový pohřeb s bronzovými náramky a železnými sponami. Laténské keltské období zde zanechalo i několik ženských a dětských skeletů, ovšem pohřbených nepietně v původně zásobních obilních jámách.


Bronzové náramky z keltského hrobu | Foto: Archeologické centrum Olomouc

Nedaleko dnes zkoumané lokality jsou i další oblíbená místa archeologů. Například na Horním lánu bylo před vybudováním komerční nákupní zóny odkryto rozsáhlé velkomoravské pohřebiště a stopy řady starších pravěkých kultur.

„Archeologický výzkum ve Slavoníně probíhá za výrazné finanční pomoci Olomouckého kraje. Práce archeologů nám pomáhá odhalit historii našeho kraje i vlastní kultury,“ dodal Jan Žůrek, krajský radní pro oblast kultury.

Foto: Archeologické centrum Olomouc

Foto: Archeologické centrum Olomouc


INZERCE

NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Auto Kubíček
INZERCE
TV Morava