Zprávy

Rys se vrátil! Největší evropská šelma má v Zoo Olomouc nový výběh

Kůrovec, Eberhard, covid... všechny tyto pohromy se podepsaly na výběhu rysů karpatských v olomoucké zoo. Návštěvníci mohli rysy dříve pozorovat z dřevěné lávky. Ta však vzala za své. Následovala série oprav a úprav. A jak vše vypadá dnes? „Most se nad výběh sice už nevrátil, zato se vybudovala prostorná vyhlídka a obyvatelům výběhu se zvětšilo jejich území. Rysi jsou takto návštěvníkům blíž. Jediný, kdo tu ještě chybí a má se do zoo vrátit, jsou návštěvníci," říká ředitel zoo Radomír Habáň.

Rys karpatský je v Zoo Olomouc doma. Teď má nový větší výběh. / Foto: Zoo Olomouc

Olomoucká zoo chová rysy od roku 1965. Za dobu jejich působení v zahradě se podařilo úspěšně odchovat celkem 33 mláďat, z nichž některá byla i navrácena do volné přírody. Současně výběh obývají samice Rodna, narozená v Zoo Liberec a samec Daryl, narozený v Zoo Hluboká. V minulosti se s rysy v Olomouci pojily i četné historky. Někdejší samec se rád uchyloval do korun stromů. "Na tom by nebylo nic špatného, kdyby nelibě nenesl pohled ze stromu dolů. K sestupu dolů se přesvědčit nenechal. Abychom se vyhnuli neblahé situaci spojené s dehydratací, protože na stromě seděl už nějaký ten den, přivolali jsme hasiče. Teprve s jejich pomocí se vrátil zpátky na zem. Tento čin ještě jednou se stejným výsledem zopakoval. Poté pochopil, že tudy cesta nevede," vysvětluje mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská.

Po dobu rekonstrukce svého výběhu našli olomoučtí rysi dočasný domov ve spřátelné zoologické zahradě. Teď jsou zpět a chybí jim už jen návštěvníci zoo. 


Rys je největší kočkovitá šelma v Evropě. / Foto: Zoo Olomouc

Kdysi u nás byl rys zcela běžný

Rys býval běžným obyvatelem našich lesů, na přelomu 19. a 20. století mu u nás ale hrozilo vyhubení. V ČR se nyní jeho výskyt udává zejména v oblasti Beskyd a na Šumavě. Charakteristickým znakem všech rysů je krátký ocas a trojúhelníkovité uši s černými štětinkami (tzv. chvostky). Skvěle šplhá. Jeho tlapy jsou poměrně velké, zabraňují mu, aby se při svých toulkách zasněženými oblastmi propadal do hlubokého sněhu. Během zimy srst na tlapách ještě zhoustne, zvětší se tak jejich plocha a tím i schopnost rysa pohybovat se po sněhu.

Srna mu vydrží až na týden

Žije samotářsky, páry tvoří pouze v období říje. Loví vše od drobných savců a ptáků až po srnčí zvěř. Svou kořist většinou odtáhne stranou a přehrne listím a větvičkami (výjimečně ji i vytáhne na strom). Jeho ochota se k ní vrátit závisí na míře hladu a dostupnosti dalších úlovků: je-li v okolí dostatek neopatrné kořisti (rys se zde vyskytuje krátce, v oblasti jsou kopytníci přemnoženi a dosud si na něj nezvykli), raději jde lovit znovu. Naopak pokud je kořisti málo a lov je namáhavý, vrací se ke kořisti pravidelně. Zajíc mu tak může vystačit na dva dny, srna až na týden.

Rys je největší kočkovitá šelma v Evropě. / Foto: Zoo Olomouc

Rys je největší kočkovitá šelma v Evropě. / Foto: Zoo Olomouc

Nová vyhlídka umožní lepší pozorování rysů. / Foto: Zoo Olomouc


INZERCE

NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Chata Kouty
INZERCE
TV Morava