Noví tvorové ze Zoo Olomouc mají pohled zabijáka a lezou si na záda

To, že jsou v útrobách pavilonu žiraf krásně modernizovaná terária, už Olomoučané vědí. A právě do nich teď dorazili noví obyvatelé. Nejsou velcí, ale zato dost hroziví. Ani s jedním z nich byste se v přírodě potkat nechtěli. Takové setkání by totiž mohlo skončit bolestivým zážitkem, případně i smrtí.

Štír jedovatý - nový nebezpečný obyvatel Zoo Olomouc / Foto: Zoo Olomouc


„Rozhodli jsme se jedno z insektárií v pavilonu Kalahari obsadit nevšedním druhem dravé ploštice-zákeřnicí dvojtečnou,“ sdělil terarista Miroslav Vaverka. Bezobratlí jsou obecně málo známí, přitom hrají ve všech ekosystémech klíčovou roli. Pod pokličkou na první pohled pro mnohé odpudivých tvorů se skrývá obrovská rozmanitost a unikátní adaptace k životu na Zemi. „Dalším novým obyvatelem se zajímavým způsobem života je štír jedovatý. Toho však prozatím chováme v zázemí zoo,“ doplnil Miroslav Vaverka.

Jak zákeřnice dvojtečná, tak i štír jedovatý patří ve svém oboru k velmi výkonným a nebezpečným predátorům.

ZÁKEŘNICE DVOJTEČNÁ (Platymeris biguttata)

Tento africký druh ploštice se zcela příznačným názvem zákeřnice, patří mezi bravurní lovce a s dalšími 6800 druhy patří do čeledi zákeřnicovití Reduviidae. Ústní ústrojí ploštic je bodavě sací, velká část z nich jej využívá k nabodávání rostlin a sání rostlinných šťáv. U zákeřnic se však stal velmi účinnou zbraní určenou k lovu. Do své kořisti, kterou je nejčastěji jiný hmyz nebo vzácněji i menší obratlovci, se s mistrnou obratnostní zabodnou, vpraví do těla této nebohé oběti sliny a hotový koktejl enzymů, které ji natráví. Zároveň ji zafixují předními končetinami.

Kromě lovu však tuto jedovatou tekutinu využívají i proti svým nepřátelům. Mohou totiž zacílit a vstříknout ji do očí protivníka až do vzdálenosti 30 centimetrů, čímž ho dočasně paralyzují a vydají se v úprk.


Dospělá zákeřnice dvojtečná / Foto: Zoo Olomouc

Svou ne úplně přátelskou povahu dávají na odiv okolí, mají totiž výstražné (aposematické) zbarvení, kterým protivníka dopředu varují, aby nic nezkoušel. Ani samotné bodnutí tohoto živočicha není příliš příjemným zážitkem a je poměrně dosti bolestivé. Najdou se mezi nimi i druhy, které sají krev obratlovců, jedná se zejména o zástupce podčeledi Triatominae, kterým se v angličtině přezdívá – kissing bugs (líbající brouci). Přenášejí např. původce Chagasovy nemoci prvoka Trypanosoma cruzi.

ŠTÍR JEDOVATÝ (Tityus stigmurus)

Štíři byli svědkem počátku i konce dinosaurů. Suchozemští štíři se objevili v prvohorách, před 300 milióny lety. Jejich vodní předchůdci žili již v období siluru před více než 400 milióny lety. Štíři patří do třídy pavoukovců. Tyto jedovaté krasavce můžeme potkat v tropických a subtropických oblastech. I na území České republiky byl dříve z okolí Slapské přehrady dokládán výskyt štíra kýlnatého, jehož domovinou je však Středomoří.

Štíři náleží ke zvířatům aktivním převážně za soumraku a přes den se ukrývajícím. Typickým znakem je protažený konec těla tzv. metasoma zakončená bodcem do něhož ústí jedová žláza. Hlavohruď nese pár středových očí a až pět párů postranních očí. Jejich zrak však není silně vyvinut a k orientaci v prostoru a lovu používají spíše nenápadné chloupky po celém těle, které snímají otřesy v blízkém okolí. Vyznačují se velkými makadly s klepety, která slouží k uchopení kořisti. Na lov se vydávají v noci nebo na ni čekají u svého úkrytu. Potravou jsou jim bezobratlí a menší obratlovci.

Štír jedovatý Tityus stigmurus obývá Brazílii, patří do toxicky významné čeledi Buthidae a tento druh se právem řadí k těm více jedovatým. Jeho zajímavostí je, že je partenogenetický, což znamená, že samice se rozmnožují bez přičinění samců, kteří se v populaci nevyskytují. V jejich těle se vyvíjejí neoplozená vejce. Následně samice porodí larvy, které jsou stejného pohlaví jako ona. Ihned po porodu přešplhají na její hřbet, kde se pevně drží, aby se s nimi mohla volně pohybovat. Po pár dnech se malí štíři poprvé svlékají a již nejsou plně závislí na matce. Následně se rozběhnou do okolí a již s ní nesetrvávají. Tím jsou její mateřské povinnosti splněny a v případě vzájemného střetnutí jí mohou posloužit i jako potrava.

V Zoo Olomouc se mohou návštěvníci potkat i s dalším neméně zajímavým druhem – štírem tlustorepým (Androctonus australis) obývajícím severní Afriku. Tento druh má na svědomí nejvíce lidských úmrtí ze všech štírů.

Mláďata štíra se neprve pohopdlně vozí na zádech matky. Po oddělení se už ale mohou stát klidně i matčinou kořistí. / Foto: Zoo Olomouc


Dospělý štír jedovatý / Foto: Zoo Olomouc


Mláďata zákeřnice dvojtečné / Foto: Zoo Olomouc


Mláďata zákeřnice dvojtečné / Foto: Zoo Olomouc



INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

VSTUP DO DISKUZE



INZERCE
TV Morava
INZERCE
Radio Haná