Poprvé za půl století ubylo pacientů s cukrovkou. Může za to covid, diabetici měli vyšší úmrtnost

Víc než půl milionů klientů VZP (562 tisíc) se vloni léčilo s diabetem, v Olomouckém kraji je jich přes 28 tisíc. Každoroční nárůst výskytu této nemoci zastavila až pandemie covid-19. Prof. Martin Prázný, vědecký sekretář České diabetologické společnosti, vysvětluje: „V České republice došlo poprvé po více než padesáti letech sledování počtu pacientů s diabetem k jeho poklesu. Bohužel se ale nejedná o dobrou zprávu, počet pacientů s diabetem se totiž snížil v souvislosti s jejich zvýšenou úmrtností během covidové pandemie. U pacientů, kteří nemají diabetes pod kontrolou, je šance na horší průběh covidu a úmrtí vyšší. Kvalitní léčba diabetu riziko komplikací snižuje.“

Ilustrační foto: pixabay.com

Náklady VZP na léčbu diabetu mellitu kontinuálně rostou, za posledních pět let více než o 20 %. Vloni už dosáhly 8,3 mld. Kč, zhruba polovinu (56 %) představují léky na předpis. Náklady na antidiabetika rostou zejména díky úhradám modernějších přípravků, jež mají méně nežádoucích účinků a také pozitivní vliv na některé další komorbidity pacientů s diabetem, jako je například prevence srdečního selhání, ledvinových onemocnění apod. Do pozadí naopak ustupují starší léčiva, která měla negativní vliv například na růst hmotnosti, riziko hypoglykémie, lékové interakce a další.

„Registraci získávají stále další přípravky, které následně přicházejí na trh, spektrum léčebných možností se dále rozšiřuje a modernější léčba se taktéž otevírá širšímu spektru pacientů. Podmínky pro její nasazení se neustále aktualizují v souladu s doporučenými postupy a v rámci systému úhrad jsou tato kritéria upřesňována. Modernější léčba je tak dostupnější stále širší populaci pacientů. Pro naše klienty je to samozřejmě dobrá zpráva, z hlediska kvality jejich života s touto nemocí se opravdu výrazně posouváme k lepšímu. Musíme ale také myslet na udržitelnosti nákladů na zdravotní péči, a v té souvislosti se proto stále naléhavěji vkrádá otázka prevence této choroby,“ říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Nejvíce pacientů s diabetem VZP eviduje ve věkové kategorii 70–79 let (191 tis.). Nejvyšší náklady na léčbu na jednoho pacienta jsou pak vykazovány u dětí a mladistvých do dvaceti let. Zatímco průměrné roční náklady na léčbu jednoho pacienta představují zhruba 15 tisíc korun, ve věkové kategorii do dvaceti let dosahují pětinásobku. U těchto pacientů jde nejčastěji o léčbu diabetu 1. typu, kdy je třeba přesně nahradit chybějící inzulin, což představuje významně vyšší náklady na léčbu.

„Dále do nákladů vstupují úhrady dalších zdravotnických prostředků, jako jsou inzulínové pumpy nové generace, glukometry nebo senzory na monitorování glykémie. Právě senzory jsou například vůbec nejdražším zdravotnickým prostředkem, jejž hradí VZP jednotlivci. Jen v loňském roce je VZP zajistila 11 tisícům svých pojištěnců, což v nákladech pojišťovny znamená 411 milionů korun,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek.

Také léčba diabetu 2. typu je stále modernější. Od letošního roku byla zajištěna dostupnost inovativních antidiabetik ze skupiny agonistů glukagon-like peptidu 1 (GLP-1 RA) pro širší skupinu pacientů. Jedná se o účinné látky podávané pacientovi v delších časových intervalech a podkožně.

 Analýzu vydala VZP k příležitosti Světového dne diabetu, který připadá na 14. listopadu.




INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

VSTUP DO DISKUZE



INZERCE
TV Morava
INZERCE
Radio Haná