Třídenní festival přinese vzácné nástroje, hudbu norských fjordů, lidová řemesla a jarmark

Hudba napříč staletími, příběhy vzácných nástrojů, severské melodie i představení tradičních řemesel. To vše nabídne Festival hudby a tradic, který se uskuteční od 18. do 20. září ve Vlastivědném muzeu v Olomouci (VMO). Třídenní program propojí vernisáž výstavy Zachráněné tóny, přednášku s hudebními ukázkami, koncert norských muzikantů a sobotní řemeslný jarmark s programem na nádvoří muzea.

Jarmark na nádvoří Vlastivědného muzea bude součástí Festivalu hudby a tradic | Foto: Vlastivědné muzeum v Olomouci

Festival zahájí ve čtvrtek 18. září v 17 hodin vernisáž výstavy Zachráněné tóny, která představí dva unikátní historické hudební nástroje – barokní kontrabas a klavichord.

„Naší vizí, jako kurátorů, je jednou ročně veřejnosti představit sbírkový předmět, který prošel náročným restaurováním. Náročným proto, že se jedná o finančně nákladný proces a vyžaduje zásah specialistů. Na takto unikátní předměty je totiž třeba najít skutečné mistry oboru. Záchrana tedy spočívá nejen v zastavení degradačních procesů a uložení předmětu do vhodných podmínek v depozitáři, ale také v oživení příběhů a historických souvislostí, které se k němu vážou,“ vysvětluje kurátorka výstavy Veronika Sovková z VMO.

Kontrabas z vídeňské dílny

Barokní kontrabas byl ve velmi špatném stavu – rozlepený, napadený červotočem a prakticky rozpadlý. Špičková houslařská dílna Pavel Celý ze Zlína jej musela znovu vyčistit a slepit většinu spojů, vyměnit část krku a zachránit maximum původních dílů.

„U historických nástrojů je největší rozdíl oproti moderním opravám v tom, že se snažíte uchovat maximum původního materiálu. Nahrazujete jen to, co už by nezvládlo tah strun,“ popisuje houslař a restaurátor Dominik Matúšů.

Právě při opravách se mu podařilo učinit zásadní objev: pod vrstvami prachu a zejména plísní objevil vinětu s podpisem vídeňského mistra Johana Strobla, působícího v Olomouci v první polovině 18. století.

„Je to trochu detektivka. Viněta je jen papír, ale když sedí i rukopis výrobce, lak, ozdobné prvky, styl práce, víte, že držíte v rukou originál,“ dodává Matúšů.

Klavichord s příběhem rodiny Prombergerovy

Neméně pozoruhodný je klavichord, který původně patřil olomouckému nakladateli Romualdu Prombergerovi. Přes jeho rodinu se dostal až do domácnosti slavného ilustrátora Adolfa Kašpara, čímž se tento nástroj stal součástí kulturního a intelektuálního prostředí města na přelomu 19. a 20. století.

Restaurování se ujala dílna Stavby a restaurování historických klávesových nástrojů v Bystřeci. Každý krok byl pečlivě zdokumentován pomocí moderních technologií, aby bylo možné klavichord složit zpět přesně podle původního stavu.

„Zvláštní kapitolou je obnova strun. Z drobných fragmentů a výpočtů se určuje jejich délka, tloušťka i materiál, aby se podařilo vrátit nástroji jeho původní zvuk. U tohoto nástroje bylo například nutné znovu zhotovit basové struny, které jsou opředeny měděným pocínovaným opřádlem, a to se dnes už nedá sehnat. Proto jsem je musel sám pocínovat,“ vysvětluje restaurátor Jan Bečička.

„Radost mám vždycky obrovskou. Je to zadostiučinění, když se podaří zachránit nástroj pro budoucí generace,“ říká restaurátor, který má na kontě už kolem čtyřiceti obnovených historických nástrojů.

Hudba minulosti i norských fjordů

Páteční program 19. září nabídne od 17 do 19 hodin přednášku archeologa a muzikanta Davida Zimy s názvem Zvuky minulosti: od niněry po dudy. Návštěvníci se seznámí s hudebními nástroji, které kdysi rozeznívaly hrady, tržiště i městské slavnosti, a uslyší jejich živé ukázky.

Večer od 19 hodin pak nádvoří muzea rozezní koncert Hudba norských fjordů, na němž vystoupí norští hudebníci Arne Fykse, Tonje Kaarbø a Tom Willy Rustad. Protagonisté představí hardangerské housle – tradiční norský nástroj s bohatým rezonujícím zvukem a zdobením, který se používá od 17. století.

Občerstvení zajistí podnik Porto Vila. V případě nepřízně počasí organizátoři koncert přesunou do Václavova sálu muzea.

Řemeslný jarmark na nádvoří muzea

Vyvrcholením festivalu bude v sobotu 20. září od 10 do 17 hodin Řemeslný jarmark na nádvoří muzea. „Návštěvníci si vyzkouší některé řemeslné techniky přímo u stánků a setkají se s nositeli prestižních ocenění, jako jsou Mistři tradiční rukodělné výroby nebo Nositelé tradice lidových řemesel. Je to zážitek pro celé rodiny a zároveň skvělý způsob, jak předávat tyto dovednosti dál,“ zdůrazňuje Andrea Mrkusová, vedoucí Regionálního pracoviště pro lidovou kulturu VMO.

Lidé se mohou těšit na přehlídku a stánky, kde se jim budou věnovat brašnář, tkalec, krajkářka, košíkářka nebo keramička. Hudební a taneční doprovod zajistí folklorní soubory Klas Kralice na Hané, Haná Přerov a Cimbálová muzika Hejčíňan, které představí hanácké písně, tance i scénky ze života našich předků. Chybět nebudou ani aktivity a workshopy pro děti s lektory Centra muzejní pedagogiky VMO.

Foto: Vlastivědné muzeum v Olomouci