Postapokalyptická Olomouc zaujala v Nizozemí. Spisovatele inspirovalo dílo malíře Bosche

Nizozemský malíř Hieronymus Bosch se po více než pěti stoletích znovu stává inspirací – tentokrát v současné české literatuře. Spisovatel a nakladatel Marek Hnila ze Šternberka vydal na přelomu roku knižní drama Poslední zahrada pozemských rozkoší. Odehrává se v postapokalyptické Olomouci a volně vychází ze slavného Boschova triptychu The Garden of Earthly Delights (Zahrada pozemských rozkoší). Kniha teď zaujala v Nizozemsku.

Olomouc po apokalypse. Prázdný svět, prázdné město, v něm poslední dva lidé.

O nové české knize inspirované dílem nizozemského mistra se začala zajímat také prestižní nizozemská média. Prestižní nizozemský zpravodaj dtvnieuws ve svém článku upozorňuje na nečekané a zároveň symbolicky silné propojení Boschova kulturního dědictví se současnou evropskou literaturou – tentokrát z české Olomouce.

Na přelomu roku vydal český spisovatel a nakladatel Marek Hnila toto nové knižní drama Poslední zahrada pozemských rozkoší, volně inspirované slavným Boschovým triptychem Zahrada pozemských rozkoší. V článku se také píše o textu knihy, který převádí Boschův symbolismus, vrstvené významy a obrazovou imaginaci do dramatického tvaru a otevírá prostor pro čtení „v obrazech“ – podobně jako Boschova malba vybízí k opakovanému pozorování detailů.

Zdroj: WikiImages z Pixabay

Kniha během prvního měsíce od vydání získala v tuzemsku výraznou odezvu kritiků i čtenářů a stala se jednou z nejdiskutovanějších českých literárních novinek konce roku 2025. Zahraniční zájem – nyní i přímo z Nizozemska – zároveň potvrzuje mezinárodní potenciál projektu a jeho prestižní kulturní přesah. V roce 2026 bude titul pokračovat dalším krokem: připravuje se překlad a navazující formáty, včetně putovní fotografické výstavy inspirované Boschovým surrealismem, plánované i v zahraničí, mimo jiné také v Nizozemsku.

Bosch v literatuře: symboly, které se čtou jako obrazy

Poslední zahrada pozemských rozkoší je postavená na imaginaci „světa po světě“ – prostoru, kde se realita mísí s vizemi, groteskou i křehkou poezií. Boschovy motivy zde nefungují jako pouhá ilustrace, ale jako princip vyprávění: text skládá významy vrstvu po vrstvě a nechává čtenáře, aby si „obraz“ dotvářel sám.

Právě tato metoda – blízká způsobu, jakým lidé čtou Boschovy malby – zaujala i zahraniční publikum.

Silný čtenářský ohlas a mezinárodní pozornost

V prvních týdnech po vydání se titul rychle zařadil mezi nejvýrazněji diskutované novinky domácí literární scény. Čtenářské ohlasy i odborné reakce opakovaně zdůrazňují originalitu formy, neobvyklou obraznost a schopnost textu otevírat více rovin čtení. Zájem nizozemských médií tuto dynamiku posouvá do širšího evropského kontextu – jako důkaz, že Boschovo dědictví může rezonovat i v současném dramatu vzniklém mimo Nizozemsko.

"Příběh se odehrává v Olomouci a týká se dvou lidí, kteří zůstanou po konci světa: fotografa a malíře. Marek se tímto způsobem pokusil přeložit Boschův triptych z obrazu do textu," píše na webu Omroepbrabant.nl Danique Pals. Mimochodem, díky tomuto článku našinec zjistí, že v Nizozemsku slavného malíře neznají v polatinštělé podobě Hieronymus, ale říkají mu "podomácku" Jeroen Bosch.

O příběhu knihy

Poslední zahrada pozemských rozkoší je dramatický text zasazený do světa „po Boschově pekle“ – do krajiny, kde se realita láme do symbolů. Pro nás je zajímavé, že se V centru stojí dva lidé, kteří se v troskách civilizace snaží přežít: fotograf a malířka. Každý z nich nese jiný způsob vidění světa – jeden hledá pravdu v detailu, druhý v přetváření a představivosti. Zprvu se míjejí, provokují a brání se blízkosti, postupně však zjišťují, že bez empatie, důvěry a schopnosti porozumět tomu druhému se z jejich světa stane jen prázdná skořápka.

Text pracuje s motivy, které mohou čtenáři připomenout Boschovu imaginaci – svůdnost i hrozbu, nevinnost i zkázu, zvláštní stvoření, nečekané proměny významů. Příběh tak funguje ve dvou rovinách: jako střet dvou povah v extrémních podmínkách, ale zároveň jako existenciální mapa, ve které si každý může najít vlastní otázky i vlastní odpovědi.

Autor o Hieronymu Boschovi

„Bosch mě zaujal hned. Ta krása znázornění symbolismu a nekonečných metafor dává pozorovateli – a v případě mé knihy čtenáři – něco, co si může přizpůsobit vlastním zkušenostem. Přináší to spoustu otázek, ale překvapivě i odpovědí o tom, co je v životě skutečně důležité,“ říká Marek Hnila, autor projektu a dramatického textu.

„Podobně jako Bosch ve své době jsem se i já pokusil utrhnout ze řetězu a posunout mantinely své umělecké práce až za hranici – tam, kde už člověk nemá jistotu a pouští se za hranici neznáma. Jsem rád, že projekt bude pokračovat dál a že tahle inspirace přinese další a další vrstvy významů a přiláká další čtenáře, diváky a návštěvníky výstav,“ dodává Hnila.

Projekt pokračuje: překlad, fotografie, mezinárodní výstava

Kniha je zároveň startem širšího, dlouhodobě rozvíjeného projektu, který bude pokračovat v dalších uměleckých formátech. Jedním z nich je připravovaná umělecko-fotografická putovní výstava, která počítá i se zastávkami v Nizozemsku v průběhu roku 2026 – v návaznosti na Boschovo kulturní dědictví a partnerské vazby mezi městy.