Už o tři roky na jeho místě stála úplně jiná stavba, kterou známe dnes jako bývalou základní školu Na Hradě, dnes součást Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Tato honosná školní budova vyrostla v roce 1908 pro olomouckou měšťanskou německou školu. Novostavbě ale nejprve předcházela demolice – vzdělávacím záměrům ustoupila starobylá čtyřkřídlá budova s mimořádně zajímavou, a hlavně starobylou historií. A nyní si dopřejme cestu proti proudu času. Začneme tím, co bylo před školou, a dostaneme se až do počátku 13. století ke králi Přemyslu Otakarovi.

Na plánu města od architekta a urbanisty Camilla Sitteho z konce 19. století ještě tuto starou budovu vidíme. Je napravo vedle kostela svatého Michala, mezi nimi stojí úzký pás také již neexistujících „zádušních domků“. Na půdorysu této staré stavby je na Sitteho mapě napsáno K.u.K. Mehl Magazin, tedy Císařsko-královské skladiště (či zásobárna) mouky.

Mouka se zde ale neskladovala odnepaměti, poprvé je sklad mouky na tomto místě uváděn až v roce 1740. Dříve bylo poslání tohoto rozsáhlého erárního objektu nejen důležitější, ale dokonce i vojensky strategické – někdy od 15. či 16. století zde totiž byly uchovávány zbraně k obraně města. Tato měšťanská zbrojnice tady fungovala až zhruba do roku 1725.

Ovšem ani ona zbrojnice nebyla prvním účelem oné stavby na nejvyšším místě olomoucké aglomerace; ano, Michalský kopec, na němž se nacházíme, je s výškou 233 m n.m. nejvyšším ze tří olomouckých vrcholků. Zbrojnice byla dříve fojtstvím, tedy sídlem vysokého královského úředníka fojta, defacto zástupce krále pro dané město, který býval nejprve nadřízeným i městské radě a starostovi. Během staletí si naopak městští radní dokázali úřad fojta podmanit, a nakonec z něj udělali cosi jako dnešní městskou policii, tedy strážce pořádku a zákonnosti ve městě. Pak nám i lépe dává smysl, proč se posléze z fojtství stal městský sklad zbraní.

A kde že se tady na Michalském kopci vzalo ono fojtství? Tady se konečně dostáváme k oné zajímavosti, kterou nám připomněl onen krásný plán architektů vily Primavesi. Fojtství totiž bylo prapůvodně nevelkým královským hradem, který si zde pro sebe nechal vystavět Přemysl Otakar I. Vystavěli mu jej někdy v první dekádě 13. století, když vymřeli poslední olomoučtí Přemyslovci a král se rozhodl vytvořit pro sebe z olomoucké části Moravy samostatné olomoucké vévodství. Na původním knížecím hradě u katedrály bylo kvůli rostoucímu počtu církevním hierarchů poněkud těsno, a tak zde nakonec panovník zanechal jen purkrabího s jeho úředními povinnostmi a úředníky, a sám si nechal vystavět nový palác, zvaný Nový hrádek.

Shodou mnoha různých okolností včetně vývoje v evropské mocenské politice nakonec Přemysl Otakar I. svůj zájem o Olomouc přehodnotil a hrad už příliš nevyužíval, takže nebylo divu, když jej za pár desetiletí při oficiálním založení královského města přenechala královská komora právě zástupci panovníka, tedy fojtovi. V době, než byla na dnešním Horním náměstí vybudována radnice, se tady také občas u fojta scházeli samotní městští radní… Fojtství bylo mnohokrát přestavováno, ovšem ještě v 17. století zde stála přinejmenším jedna ze dvou původních hradních věží, které ovšem Olomoučané tehdy říkávali Juliánská, v domnění, že pamatuje ještě bájného zakladatele měst Julia Caesara.

Základy Nového hrádku | Foto: NPÚ / Tomáš Zlámal

Připomeňme si, co v roce 2018, po vyhodnocení všech nálezů z dvouletého archeologického průzkumu napsal šéf archeologů Národního památkového ústavu v Olomouci Pavel Šlézar, který prokázal, že se zde nacházel druhý olomoucký hrad: „… Na ploše dvorku, tedy na nevyšším místě Michalského návrší, byly objeveny zbytky kamenné severní zdi a severovýchodního nároží tzv. Juliánské věže, které byly zapuštěny do raně středověkých vrstev. Stratigrafická situace ukazuje na vznik stavby v 1. polovině 13. století a opravu nároží věže ve druhé polovině 13. až počátku 14. století. Podle plánů ze 17. a 18. století se dají rozměry věže určit na přibližně 10 × 7,5 metru. Patrně se tedy jednalo o obytnou věž. Na uvedených plánech je však západně od Juliánské věže zobrazeno torzo jiné stavby, snad také věže, narušené budovou fojtství. V prostoru předzahrádky pak byla na několika místech zkoumána dva metry široká kamenná hradba, probíhající přibližně východo-západním směrem, založená na skále. Stratigrafická situace opět doložila vznik zdiva v 1. polovině 13. století a opravu (zesílení?) ve 2. polovině 13. století. Celý areál Nového Hrádku měl rozměry zhruba 20 × 30 metrů a skládal se zřejmě ze dvou hranolových věží umístěných v zadní chráněné poloze. Tato hradní dispozice pak plně odpovídá hradům z 1. poloviny 13. století. Mezi přímými analogiemi lze zmínit moravský Buchlov a zejména jihočeský Landštejn. Po polovině 13. století byl objekt Hrádku využíván pro potřeby olomouckého fojta, který Hrádek opravoval. Je tím vysvětlen fakt náhlého „zmizení“ Hrádku z písemných pramenů. Velká změna nastala na počátku 14. století, kdy došlo k rozboření kamenné hradby a výstavbě nové budovy fojtství, pozdější zbrojnice, známé z vyobrazení a popisu ze 17. a 18. století. Došlo také k zavážení skalního srázu a prohlubní na severní straně, kde vznikl dvorek fojtství. Z mladších období pak archeologický výzkum prozkoumal zbytky staveb a dvou studní, z nichž jedna po skončení své funkce sloužila jako odpadní jímka a obsahovala keramické nádoby převážně z 1. poloviny 15. století.“

Foto: NPÚ

Takže ona nenápadná a nevysoká stavba za návrhem Vily Primavesi ukazuje ve skutečnosti budovu, která v sobě nesla mimořádně významnou součást staleté olomoucké historie. Velká škoda, že ji naši předkové někdy po pořízení této kresby zbourali. Ale zase na druhou stranu můžeme poděkovat schopným a pečlivým archeologům, že dokázali rozkrýt zapomenuté a utajené dějiny, skryté pod podlahami budovy školy z roku 1908.

A abychom nezapomněli. Určitě se vydejte i do Vily Primavesi, kterou jsme začali. Dozvíte se, proč vila nakonec vypadá trochu jinak, než na původním plánu, kdo v ní žil, jaké slavné osobnosti ji navštěvovaly a jak se proměnila během více než 100 let své historie. Komentované prohlídky Vily Primavesi se konají vždy v sobotu od 10:30 do 15:00, v neděli v 10:30 a 11:30 a ve středu v 17:00. Rezervace: https://www.vilaprimavesi.cz/prohlidky/

Detail projektu Franze von Krauss ukazuje bývalé skladiště mouky