Vladislav Galgonek se narodil v Českém Těšíně, od mala měl úzký vztah k fotografování, v 70. letech začínal profesionální dráhu jako fotograf ostravských dolů. Od roku 1973 působil jako regionální reportér ČTK a rychle se vypracoval v předního fotoreportéra, který dokumentoval dění na Olomoucku.

Bydlel v Olomouci na Nové Ulici a díky své práci, které se věnoval s nevšedním nasazením, byl defacto živým kronikářem dění ve městě. Jeho černobílé snímky z předrevolučního období dodnes vyvolávají silné vzpomínky na minulý režim. Nejde ale o prvoplánové dokumentování "úspěchů socialistického hospodářství", ale o snahu zachytit civilní tvář tehdejšího života.

Foto: Vladislav Galgonek

Po listopadu patřil k těm nejvýraznějším a  nejuznávanějším fotografům. Snad každý někdy viděl jeho snímek papeže Jana Pavla II., který si drží hlavu v dlaních. Dostal pak privilegium jako jediný fotografovat zachytit soukromou audienci prezidenta Václava Havla u svatého otce. 

Před třemi lety vyšla v rámci edice Olomoučtí fotografové kniha o životě a hlavně díle Vladislava Galgonka. Editorka knihy, Štěpánka Bieleszová, o práci fotografa napsala tato výstižná slova: „Galgonkovou každodenní prací bylo najít skrytý příběh v těch nejobyčejnějších situacích a v těch nejméně atraktivních prostředích. Atmosféru doby před rokem 1989 se mu podařilo zachytit ve tvářích lidí, které potkával v továrnách, zemědělských družstvech či administrativních provozech. Dokázal s nimi navázat kontakt, trpělivě je motivoval k uvolněné póze.“ 

Profesionál každým coulem, přirozený gentleman a výrazná osobnost, kterou Vladislav Galgonek byl, bude Olomouci velmi chybět.  

Na svých snímcích zachytil i revoluční události listopadu 1989 | Foto: Vladislav Galgonek