Cestují ve speciálně upraveném klimatizovaném voze, kde se monitoruje teplota a dopravce se řídí veškerými náležitostmi, včetně podávání krmiva. Ve středu k večeru by měla být zvířata na místech.

„Kaloň rodrigueský je jedním z nejvzácnějších zvířat naší zahrady. Jeho domovina ostrov Rodrigues má rozlohu jako město Olomouc a bydlí na něm zhruba 40 000 lidí, což je pro kaloně až příliš na to, aby v důsledku lidského osídlení nepřicházeli o své přirozené prostředí. Tím klesají jejich počty, neboť mnoho prostoru jim již nezbývá. V důsledku tajfunu v 70. letech 20. st. se jejich stavy snížily ještě radikálněji. Naštěstí tu máme záchranné instituce – zoologické zahrady,“ uvádí zoolog Jan Pluháček.

Olomoucká skupina se rozrůstá každoročně o zhruba 15 mláďat.

Kaloni přispěli k dobré chuti banánů

Kaloni mají krásné, velké oči, protože se orientují především zrakem, jenž těmto frugivorním savcům pomáhá i při hledání chutných plodů. Tito letouni jsou známí tím, že při konzumaci ovoce roznáší semena rostlin ve svém trusu. A ačkoli se to může zdát zvláštní, cílem některých rostlin skutečně je, aby byla jejich část (plod), sežrána. Investují totiž energii do tvorby sladkých a nápadných plodů, čímž zvyšují svou atraktivitu pro plodožravé kaloně.

Ohrožený druh z jediného ostrova

V důsledku kácení lesů, lovu pro maso byl kaloň zapsán na seznam ohrožených endemických druhů a zařazen do záchovných programů. V 70. letech 20. století klesly jeho stavy v důsledku tajfunu na pouhých 70 jedinců. Populace byla takřka vyhubena. Díky ochraně se je podařilo rozmnožit a zvýšit počty na 20 000 jedinců. K záchraně přispěla i Zoo Jersey, založená Geraldem Durrellem, který odchytl několik posledních volně žijících jedinců a dal tak vzniknout chovu v zoologických zahradách. Všichni kaloni v zoo jsou majetkem ostrova Mauricius a chovatelům pouze zapůjčeni.

Příbuzný netopýra

Kaloň rodrigueský, příbuzný netopýra, je nazýván též kaloň zlatý. Jedná se o obyvatele Starého světa a tropických lesů, jehož původní domovinou je ostrov Rodriguez v Indickém oceánu. Hlavní část jídelníčku zajišťuje ovoce, především sladké plody, nektar z tropických květin, listí. Sdružují se do menších kolonií a větší část dne tráví odpočinkem na stromech, večer se vydávají hledat potravu. Díky zadním končetinám se silnými drápy mohou odpočívat zavěšeni hlavou dolů, zabaleni do svých křídel. Klasická echolokace jim oproti netopýrům schází. V zoo se dožívají až dvaceti let. Rekord drží kaloň, který dosáhl 31 let. Samička obvykle rodí jedno mládě, o nějž dva až tři měsíce pečuje.

Foto: Zoo Olomouc

Foto: Zoo Olomouc