Sklad krmiva, chladicí i mrazicí zařízení zabírají v zoo nemalý prostor, v centrální kuchyni se krájí, krouhá, vaří, loupe. Nejinak je tomu na samostatných terénech. Vše tedy velmi blízce připomíná běžnou lidskou domácnost. Do chvíle pestrosti jídelníčku zvířecích svěřenců. Červi, myšata, exotické ovoce, okus, králík, ale třeba kozorožec určený ke zkrmení. Olomoucká zoo však cíleně zvířata za účelem zkrmení nechová. Výjimku tvoří omezené množství krmných hlodavců, jež se usmrcují v souladu s platnou legislativou.
Živými zvířaty krmit není přípustné. Zoo by tím porušovala zákon na ochranu zvířat, jelikož lovená kořist nemůže v rámci výběhu či ubikace utéct. Jinak je tomu u plazů, kteří se živým krmivem krmit musí. Nad sestavením krmných dávek bdí krmivář, který pak spolupracuje se zoology i ošetřovateli, někdy i kolegy ze spřátelených zoo, mezi nimiž se cenné zkušenosti předávají. Namíchat vyhovující krmnou dávku se někdy může rovnat alchymii, neb je potřeba nahradit vše, co by zvířata konzumovala ve volné přírodě. Od lišejníků, přes termity až po mnoho dalšího, což není vždy snadné.
"Současně se zohledňuje fakt, že ku příkladu velké šelmy zkonzumují ve volné přírodě několik desítek kilogramů masa naráz a poté do dalšího lovu, který nemusí být ani úspěšný, hladoví. Proto jim simulujeme hladovku zhruba 2-3x týdně, abychom malými krmnými dávkami nezatěžovali jejich zažívání," říká mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská.
A za co se utrácelo? Komu nejvíc chutná? Kdo je největší labužník?"
Čím vším se krmilo
Ani v uplynulém roce si své prvenství v nejvyšších finančních částkách za krmivo nenechala ujít zvířata, která konzumují ovoce a zeleninu. Následovali masožravci, přičemž se podávalo maso hovězí, drůbeží, zvěřina, vepřové a skopové, rovněž tak králíci, křepelky či hlodavci. Zvěřinu jsme opět zařadili do krmných dávek, protože je mnohem přirozenější. Kopytníci prim sice nedrží, ale nedrží se ani příliš pozadu za masožravci. Jejich jídelní lístek sestává z nabídky v podobě granulí, obilovin, sena a senáže. Například u žiraf se kromě granulí ještě vyrábí speciální kaše, která obsahuje ovesné vločky, řepkový šrot, pšeničné otruby a extrudovaný len. V zahradě se dále konzumují mořské plody, vejce a speciální přísady.
Koho by bylo lepší šatit
Nejdražší na krmení je tygr ussurijský, jehož průměrná denní krmná dávka stojí zhruba 500 korun. Gepardovi chutnalo za cca 200 korun denně. Siba atlantská, která se krmí rozmraženými mořskými plody, zkonzumuje potravu za asi 100 korun za den.
Největší labužníci
Mezi největší labužníky, co se rozmanitosti potravy týče, se nepochybně řadí drápkaté opičky. Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny, med, myšata, v létě květy pampelišek, krmiva určená pro tyto druhy opic (arabská guma, speciální kaše, granule a jako doplněk řada vitaminů, minerálů), nepohrdnou křepelčími vajíčky, hmyzem zastoupeným cvrčky, sarančaty, moučnými červy i šváby. Značně si hoduje i mravenečník stromový nebo hrabáč kapský, jejichž krmná dávka sestává z vařeného kuřecího nebo hovězího masa, granulí pro psy, banánu, vaječného žloutku, medu, kyseliny mravenčí, vitaminů, minerálů a dalších přídavků.
