Zorila malá se vyznačuje nápadným světlým zbarvením s tmavými pruhy a výraznou kresbou na hlavě, která slouží jako varování před predátory. V přírodě obývá především oblasti na okraji Sahary.

„Samička k nám přicestovala ze zoo Plzeň a samec z francouzské zoo Biotropica. Po velmi krátké době jsme se dočkali 19. 7. 2026 narození tří potomků. Jelikož běžně zorila rodí 1-3 mláďata, jsme za tento počet rádi. Mláďata i s matkou mohou nyní již při troše štěstí návštěvníci pozorovat ve výběhu ve spodní části zoo. Samec je aktuálně oddělen v zázemí,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

Zorily jsou aktivní hlavně v noci, přes den většinou odpočívají. Přestože jsou drobné, jde o odvážné lovce, kteří si troufnou i na kořist podobné velikosti, jako jsou ony samy. Živí se například drobnými obratlovci, hmyzem, hady, brouky nebo vejci.

Poměrně dlouhé drápy na předních končetinách využívají k vyhrabávání potravy i hloubení nor. Osrstěná chodidla jim usnadňují pohyb po písčitém podkladu a zřejmě také omezují kontakt tlapek s rozpáleným povrchem.

Zajímavá je také jejich obrana. Při ohrožení zorila nejprve naježí srst, zvedne ocas a zaujme výstražný postoj. Pokud to nestačí, může z análních žláz vystříknout silně zapáchající sekret podobně jako skunkové či tchoři. V krajním případě dokáže také předstírat smrt.

Foto: Zoo Olomouc

Foto: Zoo Olomouc

Foto: Zoo Olomouc