Při vstupu do gotického trojlodí katedrály svatého Václava návštěvník postupně kráčí přes tři velké kamenné desky. Ta první zakrývá nejspíš jednu z barokních krypt, ta poslední před schody do presbytáře má na sobě pamětní nápis k poctě olomouckých Přemyslovců. Dá se tedy čekat, že ukazuje místo, kde byla kdysi olomoucká knížata pohřbena. Ona knížata jsou Václav Olomoucký (asi 1107 – 1. března 1130), který převzal výstavbu olomoucké katedrály po svém předčasně zesnulém otci Svatoplukovi po roce 1109, a druhý kníže, jehož totožnost není jistá. Reliéfy obou přemyslovských knížat jsou druhotně umístěné ve stěně vedle kaple svatého Stanislava.
Pro nás je dnes podstatná druhá kamenná deska zhruba uprostřed chrámové lodi. Pod ní jsou příkré schody, které vedou do rozsáhlé barokní krypty. Nápis na desce sliboval, že by se tudy dalo dojít i do starší rodinné hrobky biskupa Stanislava Pavlovského. Historici ale měli za to, že tato krypta už nebude nikdy přístupná, protože je zřejmě zasypaná. Badatelé ze spolku Naše historie spolu s Muzeem umění Olomouc, Metropolitní kapitulou svatého Václava, Arcibiskupstvím olomouckým a Vojenským a špitálním řádem sv. Lazara Jeruzalémského a Správou jeskyní České republiky se ale do všech těchto prostor postupně dostali sondou s malou kamerou. Objevili úžasné a velké podzemní prostory s řadou rakví, z nichž tři jsou cínová a krásně zdobená díla z období renesance. 
Větší barokní krypta | Foto: Naše historie
Letošní pokračování průzkumu ukázalo, že z barokní, více než 40 metrů čtverečních velké krypty vede asi osmimetrová chodba do druhé krypty z doby renesance. Nechal ji vytvořit biskup Stanislav II. Pavlovský a pohřben je v ní jeho otec, jeden z jeho bratrů a sám biskup. To jsou právě ony nádherně zdobené sarkofágy z pozlaceného cínu.
Původně se badatelé domnívali, že cínové rakve jsou jen dvě. "Třetí, poškozená rakev se jevila na první pohled jako dřevěná, jenže posléze jsme zjistili, že jí odpadlo víko, a to bylo rovněž pobité cínovým plechem, který ale nebyl nejdřív vidět," uvedla kurátorka Muzea umění Olomouc a vedoucí tohoto výzkumu Simona Jemelková.
Díky perfektní práci se sondou v podzemí mají dnes badatelé k dispozici přesné a velmi detailní záběry vnitřních prostor i samotných zdobených rakví. Jedná se o výjimečné doklady uměleckořemeslné práce ze 16. století. Bohatě reliéfně, ale i rytím a tepáním, zdobené truhly snesou srovnání jen s několika málo podobnými objekty, které známe z českého prostředí. Ukazují na vysoké společenské postavení pohřbených.
Detaily zdobení cínového sarkofágu | 2xFoto: Naše historie, z.s.
"Průzkum nadále pokračuje, probíhá rekonstrukce a analýza získaných dat, hledáme další související informace v archivech," říká Simona Jemelková. Jak by si ale nejen badatelé, ale i laičtí fandové historie určitě velmi přáli, nejlepší by bylo dostat se do podzemí fyzicky, nikoliv je prostřednictvím sondy. To by samozřejmě čistě teoreticky šlo po zvednutí těžké kamenné desky, pod níž jsou výše zmíněné strmé schody do barokní krypty.
"Opravdu, velmi rádi bychom dovnitř šli, prozkoumat všechno in situ je ta nejlepší možnost, je tady ale veliké množství náročných podmínek," potvrzuje vedoucí výzkumu Simona Jemelková. Odkrytí vstupu do staletí uzavřené krypty by bylo náročné technicky, organizačně, ale zejména finančně. Obnášelo by to splnění mnoha předpokladů z pohledu historiků umění, archeologů, restaurátorů, ale i hygieniků.
My dodáváme, že kromě průzkumu nalezených předmětů by badatelé mohli zblízka prozkoumat i část nejstarší románské stěny, která je buď pozůstatkem úplně první chrámové krypty, a nebo zbytkem pohřební komory Přemyslovců.
V každé případě se Olomoučané těší jak na další objevy, i na případné otevření těchto krypt, k němuž snad jednou dojde.
Renesanční krypta se třemi rakvemi příslušníků rodu Pavlovských | Foto: Naše historie, z.s.
Renesanční krypta se třemi rakvemi příslušníků rodu Pavlovských | Foto: Naše historie, z.s.
Kamenná deska, pod níž je vstup do barokní krypty | Foto: Rej.cz
Překlad latinského nápisu na kamenné desce, zakrývající vstup do rozsáhlého podzemí, zní: Tato krypta byla postavena nejvznešenějším a nejváženějším pánem, panem Karlem, vévodou Lotrinským a Barri, knížetem Svaté říše římské a biskupem olomouckým, v roce 1709. Poté, co zde byly objeveny kosti Stanislava Pavlovského, biskupa olomouckého, který zemřel v Pánu v roce 1598, a jeho rodičů a mnoha dalších kanovníků této baziliky, nechal je Maxmilián Josef, kníže arcibiskup olomoucký, v roce svého obnoveného spasení (nebo uzdravení?) v roce 1842 zakrýt tímto novým kamenem.
Originální nápis: Cryptam hanc a serenissimo ac reverendissimo domino, Domino Carolo Duce Lotharingiae et Barri SRI principe episcopo Olomoucensi Anno MDCCIX exstructam Post detecta ibidem Stanislav Pawlowski, episcopi olomucensis anno 1598 in Domino defuncti eiusque parentum nec non plurium huius basilica cannonicorum ossa novo hoc lapide conteci fecit, Maximilianus Josephus, princeps archiepiscopus olomucensis, anno reparatae salutis MDCCCXXXXII.
Biskup Stanislav II. Pavlovský (biskupem v letech 1579–1598)
Biskup Karel III. Lotrinský (biskupem v letech 1695 - 1711)
Arcibiskup Maxmilián Josef Sommerau-Beckh (arcibiskupem v letech 1836 až 1853)
