"Podařilo se nám podrobně zdokumentovat nepřístupné podzemní chodby a hrobky v katedrále sv. Václava v Olomouci. Zdokumentovali jsme rozsáhlou podzemní kryptu se zbytky románského zdiva a také další hrobku s luxusními cínovými sarkofágy ze 16. století," informuje Naše historie.
Vše začalo skenováním chrámu a pokračovalo pak v nepřístupném podzemí. Primárním účelem bylo ověření technického stavu podzemí chrámu z hlediska statických poměrů, rizika zatopení spodní vodou či zasažení biologickými depozity, například dřevokaznými houbami. Nadstavbově však výzkum přináší řadu mimořádně cenných poznatků z historie chrámu i širšího okolí.
Jeden z výstupů 3D skenování katedrály | Zdroj: Naše historie
V kryptě o rozloze více než 40 metrů čtverečních se skrývala spousta fascinujících objevů - jak z hlediska stavebního vývoje katedrály, tak i cenných předmětů. Z pohledu historiků je nejcennějším zjištěním exaktní potvrzení a zaměření románského kvádříkového zdiva v severozápadním rohu centrální krypty. „Znamená to, že až sem musela zasahovat původní románská krypta staršího kostela, románského předchůdce dnešní katedrály, nebo se může jednat o relikt původní pohřební komory knížecí rodiny z Olomouce, tzv. olomouckých Přemyslovců. Z historických pramenů je totiž známa lokalizace přemyslovské hrobky ‚pochováni byli uprostřed chrámu‘, což by na pozici románského zdiva v dnešní velké kryptě odpovídalo,“ sdělila vedoucí výzkumu, historička umění a kurátorka Muzea umění Olomouc Simona Jemelková.
Zdroj: Naše historie
Z velké krypty vede dlouhá podzemní chodba jižním směrem. Podle historických zpráv a starých kartografických dokumentů spojovala kryptu s hrobkou Pavlovských pod boční kaplí sv. Stanislava. Doposud však nebylo jisté, zda ještě hrobka Pavlovských existuje. Nepotvrzené historické prameny naznačovaly, že mohla být v minulosti destruována, zasypána, nebo dokonce zalita betonem. Průzkum a měřická dokumentace v roce 2024 ukázaly, že chodba ústí do další větší podzemní místnosti. I na velkou vzdálenost více než 8 metrů přitom bylo rozpoznáno světlé víko nějaké truhly.
Proto se badatelé do podzemí olomoucké katedrály vrátili na počátku roku 2025 s cílem zdokumentovat stav hrobky pod jižní (boční) kaplí sv. Stanislava. Hrobka o půdorysu 26 m2 je zaklenuta valenou klenbou. Světlá výška prostory je 2,2 m a vrchol klenby se nachází 0,6 m pod podlahou kaple. Nikde v podzemní místnosti nebylo zaznamenáno žádné statické porušení, ani stopy po zaplavení podzemí spodní vodou. Ve východní stěně je zdokumentováno původní větrací okno. Tento otvor také využili v minulosti dělníci při některé ze stavebních kampaní chrámu k tomu, aby se zbavili přebytečného stavebního rumu.
Uvnitř pohřební komory bylo zdokumentováno větší množství rozpadlých dřevěných rakví. Nejlépe dochovaná je dřevěná truhla u východní stěny. Mezi prkny rozpadlé truhly byla rozpoznána kovová autentika o velikosti cca 25 cm x 15 cm s uvedeným rokem 1780. U jižní stěny jsou zdokumentovány dvě cínové rakve (nebo sarkofágy). V obou případech se jedná o výjimečné doklady uměleckořemeslné práce ze 16. století. Bohatě reliéfně, ale i rytím a tepáním, zdobené truhly snesou srovnání jen s několika málo podobnými objekty, které známe z českého prostředí. Ukazují na vysoké společenské postavení pohřbených. Po kritické konfrontaci nálezové situace s historickými prameny lze cínové truhly ztotožnit s pohřbem významného olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského a jeho otce. "Velkým překvapením pak bylo objevení a dokumentace dvou unikátních cínových schrán ze 16. století, z nichž jedna patří významnému olomouckému biskupovi Stanislavu Pavlovskému a druhá jeho otci,“ uvedla Simona Jemelková. V kryptě je uložena i řada dalších rakví i části osobní výbavy zemřelých.
Foto: Naše historie
Významný výzkum, jehož skvělé výsledky budeme čtenářům postupně představovat, se mohl odehrát jen díky perfektní spolupráci subjektů Naše historie, Muzeum umění Olomouc, Arcibiskupství olomoucké, Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci, Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského a Správa jeskyní České republiky.
Foto: Naše historie
Foto: Naše historie
Detail ze záběru průzkumné minisondy ukazuje západní roh velké krypty, do níž vedou schody, zakryté na podlaze chrámu kamennou deskou. V popředí snímku jsou rozpadlé dřevěné rakve, v pozadí je dochované románské kvádříkové zdivo, doklad existence podzemního prostoru již v románské fázi svatováclavské katedrály. | Zdroj: Naše historie z.s.
