Odborníci z Archeologického centra Olomouc dokončili záchranný archeologický výzkum, který probíhal od poloviny září do konce listopadu na ploše o rozměrech cca 250 × 15 metrů v Dluhonicích na Přerovsku. Plocha, kde probíhal výzkum, je určena pro budoucí výstavbu komunikace k rodinným domům, zadavatelem zakázky je město Přerov.
Unikátní žárové pohřebiště Keltů a příběh válečníka z 3. století př. n. l.
Jedním z nejvýznamnějších objevů v Dluhonicích je rozsáhlá nekropole z období laténské kultury. Odborníci se domnívají, že pohřebiště vzniklo mezi 2. a 3. stoletím př. n. l., kdy zde Keltové pohřbívali své mrtvé. Vedoucí archeolog Marek Kalábek komentoval tento jedinečný objev: „Jedná se o výjimečný nález, protože keltské hroby z jiných nalezišť jsou obvykle kostrové a vyskytují se v nižších počtech. Tady se nám podařilo odkrýt několik desítek žárových hrobů, což je opravdu unikátní,“ popsal. Archeologové objevili celkem 33 žárových hrobů, což činí z tohoto pohřebiště jedno z nejpočetnějších na střední Moravě. Část pohřebiště byla bohužel poškozena hlubokou orbou v minulém století, což ztěžovalo odborníkům identifikaci.
Mezi žárovými hroby dominoval hrob keltského bojovníka, kterého pohřbili s jeho železným mečem, kopím a opaskem. Tyto předměty naznačují, že muž patřil k elitě zdejší komunity. Zbraň byla uložena v kožené pochvě a rukojeť meče byla vyrobena ze dřeva. „Železný meč s oboustranným ostřím, používali k boji nebo obraně. Na čepeli meče jsme nalezli stopy po zásecích a otlučení,“ vysvětlil první poznatky z analýzy předmětů traseolog Michael Kamarád.
Keltský meč | Foto: Archeologické centrum Olomouc, Nikola Orlitová
Zatímco bojovníkův hrob vynikal bohatou výbavou, většina ostatních hrobů byla skromná. Šlo převážně o malé zahloubené jamky kruhového či obdélného půdorysu s chudou výbavou v podobě zlomků kovových artefaktů a keramiky. Prosté žárové hroby poskytují jedinečný pohled na život chudších vrstev keltské společnosti, které se podařilo zachytit. „Díky těmto nálezům získáváme jedinečné informace o těch, o jejichž existenci máme doposud jen málo důkazů,“ doplnil Kalábek.
Výbava zesnulých byla tvořena předměty z keramiky, bronzu a železa, včetně bronzové spony, kterou si tehdejší lidé spínali svůj oděv. „Tvar spony je pro toto období charakteristický. Její řemeslné proměny nám umožňují přesněji datovat konkrétní nálezy,“ vysvětlil antropolog Lukáš Šín. Žárový ritus prováděli Keltové dokonale, proto se zachovaly pouze drobné zlomky kosterních ostatků, což je častý problém při analýze žárových pohřebišť. „Lidé spalovali zemřelé při teplotách okolo 600 °C,“ vysvětlil Šín.
Slovanské hroby z Velkomoravské říše
Vedle keltského pohřebiště archeologové odhalili také slovanské kostrové hroby a dvojhrob z 9. a 10. století. Tyto nálezy pocházejí z období Velkomoravské říše, kdy na tomto území pohřbívali lidé z doby hradištní. Typickým znakem této kultury byly hluboké komorové hroby, které pracovníci výzkumu odkryli také v Dluhonicích. „Podle křesťanského způsobu pohřbívání tělo položili do hrobu s hlavou orientovanou na západ, s nataženými dolními končetinami a většinou bez bohaté výbavy,“ popsal nález kosterních ostatků Šín.
Mezi nejzajímavější objevy patřil hrob ženy uložené původně na dřevěných márách. Jako výbavu měla u sebe keramickou nádobu, křesací soupravu a železný srp s dřevěnou rukojetí. „Jedná se o mimořádný zachovalý předmět vzhledem k tomu, že dřevo se v našich podmínkách obvykle nedochovává,“ řekl Šín. Ve výbavě dalších hrobů se nacházely drobné šperky, železné nožíky, keramické nádoby a také křesací soupravy. Tyto soupravy na rozdělávání ohně se skládaly z železného křesadla a křesacích kamenů z pazourku. „Pravděpodobně se jednalo o zemědělce, kteří nebyli příliš bohatí, což dokládá skromná výbava příklad drobné bronzové náušnice, které jsme nalezli u jedné z lebek,“ doplnil Kalábek.
Foto: Archeologické centrum Olomouc, Nikola Orlitová
První zemědělci: mladší doba kamenná
Nejstarší osídlení, které čítalo přes 300 nalezených objektů, je spojené s kulturou prvních zemědělců žijících v mladší době kamenné, kteří jsou nositeli tzv. kultury s lineární keramikou. Na nalezišti odborníci identifikovali půdorysy dlouhých halových domů, zásobní jámy, pece a zahloubené jámy, tzv. hliníky. Hlínu, kterou vytěžili z jam, používali jako izolační materiál na stěny svých dřevěných obydlí, na stavbu kleneb pecí a jako surovinu pro výrobu keramiky. Jámy byly obvykle po ukončení své funkce zasypány odpadem. „Kromě četné keramiky jsme objevili také štípané nástroje z pazourku, zlomky broušených seker a kamenné mlýny na drcení obilí. Nalezené artefakty nám pomáhají lépe pochopit každodenní život pravěké společnosti,“ uvedl Kalábek.
A co bude dál?
Po ukončení terénních prací byly všechny nálezy převezeny do laboratoří Archeologického centra Olomouc. „Celkem bylo prozkoumáno 51 hrobů a přes 300 sídlištních objektů. Čeká nás analýza a konzervace nalezených předmětů a vypracování nálezové zprávy. Nalezené předměty předáme Muzeu Komenského v Přerově,“ uzavřel Kalábek. Artefakty se stanou součástí sbírek a přispějí k dalšímu zkoumání dějin Moravy.
Zdroj: Archeologické centrum Olomouc
Foto: Archeologické centrum Olomouc, Nikola Orlitová
