Archeologové dělávají záchranné průzkumy v historicky významných lokalitách, kde se chystá nová stavba. Na místě budoucího Středoevropského fóra v proluce v Denisově ulici už bádali a našli spoustu zajímavých věcí, které výrazně doplňují známou historii nejstarších období města Olomouce. Jelikož se ale projekt dočkal úprav, část důležitého terénu zůstala neprozkoumaná a přitom ji stavba rovněž pohltí. Jde o místo dnešní přístavby a energetického zázemí muzea a o budoucí retenční nádrž. "Archeologové se na tato místa musí vrátit, protože se původně nečekalo, že budou zastavěná a tak tam průzkum neprobíhal," uvedl Richard Zatloukal, archeolog olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.
"Revizní archeologický průzkum bude uskutečněn až v průběhu stavby SEFO – je to jedna z podmínek stavebního povolení. Nejprve totiž musí dojít ke zbourání hospodářského křídla MUO. Dále bude dle podmínek stavebního úřadu provedena archeologická sondáž u hradebních zdí. Tyto činnosti budou součástí prací a činností generálního dodavatele stavby," potvrdil Tomáš Kasal, tiskový mluvčí Muzea umění Olomouc. Kdo jej pak provede, není známo, byť by bylo logické, aby v průzkumu pokračoval tým, který jej realizoval v předchozích letech. "To, kdo průzkum provede, budeme vědět až po vysoutěžení generálního dodavatele stavby. Archeologický dohled bude standardně probíhat po celou dobu výkopových prací," doplnil Tomáš Kasal.
Košatinový plot ze středověku a zděná odpadní jímka ze 17. století | Foto: V. Tomek / Muzeion
Zkoumání lokality, která byla až do 18. století vlastně předělem mezi starou Olomoucí s hradem, katedrálou a církevními paláci a novou královskou Olomoucí okolo radnice, začalo už před deseti lety. Už tenkrát tým archeologa Richarda Zatloukala z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu objevil mimo jiné velké zásoby surového jantaru i opracovaný jantar, z nějž zručné ruce specializovaných řemeslníků tvořily šperky pro vládnoucí vrstvu a movité zákazníky. Ve 12. století tady intenzivně pracovala šperkařská dílna. Šperky vyráběli jak pro obyvatele přemyslovského knížecího hradu, tak i pro obchod na olomouckých trzích. „Nabízí se představa, že tady fungovaly trhy dva, jeden v Denisově ulici a druhý u kupecké osady v Pekařské,“ popsal před dvěma lety situaci Richard Zatloukal. U šperkařské dílny nalezli archeologové různé polotovary či nepovedené kusy, které se při opracování rozštíply, jsou tu i kousky jantaru se dvěma provrty k zavěšení. Našly se ale i další zajímavé předměty, například pískovcová kropenka.
Foto: Tereza Hrubá
Celá lokalita je ve svahu, který končí prudkým skalním zlomem. Kulturní vrstvy ve svahu, které zde u brány do Předhradí vznikaly více než tisíc let, drží nad skalním zlomem středověká hradba. "Co zatím při dosavadním průzkumu archeologům nejvíce chybělo, jsou další odpadní objekty. Zatím se našla jen jedna odpadní jáma, většina jímek by mohla být právě u hradeb," říká Richard Zatloukal. Odpadní jímky jsou pro vědce ohromným zdrojem informací, často obsahují množství předmětů, které sice tehdejší lidé už považovali za rozbité, nefuknční a tedy nepotřebné, nám ale dávají velikou šanci poznat způsob života dávných předků.
Kromě toho zde archeologové při posledním našli tři kostrové pohřby, základy domů, základy zpevňujících konstrukcí i stopy pravěkého osídlení. Po svahu tekl malý potok, který se zřejmě při deštích mohl rychle rozvodňovat. O charakteru skalního svahu svědčí i poznatky z průzkumu starých studní. Ty zde našli archeologové tři, a zatímco jedna z nich měřila ke skalní vrstvě jen pět metrů, další studna musela mít šestnáct metrů hloubky ke skalnímu podloží, aby dosáhla úrovně podzemní vody.
Pro všechny fanoušky historie Olomouce je tedy dobré vědět, že se chystá průzkum, který může přinést další fascinující informace ze života nejstaršího města na Moravě před mnoha staletími a snad i v pravěku.
