Osmadvacet zastupitelů pro, čtrnáct proti, jeden se zdržel. Pro byla celá koalice plus zastupitelka z klubu STAN a Zelení Andrea Hanáčková, proti celá koalice Spolu (ODS, TOP09 a KDU-ČSL), proti byla i koalice SPD a Trikolora, zdržela se zastupitelka z hnutí Společně Ivana Plíhalová. Rozhodnutí zastupitelstva znamená, že náměstek pro kulturu Viktor Tichák bude nadále rozpracovávat variantu číslo 2, která znamená sloučení divadla a filharmonie k 1. lednu 2025 s ponecháním názvů a obou orchestrů. První variantou bylo ponechání současného stavu a třetí variantou snížený rozpočet o celkem 25 milionů korun, což by znamenalo pro obě instituce zásadní existenční potíže.
Během mimořádně dlouhé diskuze vystupoval ambasador Moravské filharmonie a senátor Lumír Kantor, klarinetista filharmonie a představitel odborů Vojtěch Pospíšil či autor internetové petice proti sloučení nejslavnějších olomouckých kulturních institucí Milan Ludvík. Vojtěch Pospíšil poměrně přesvědčivě vyvracel slibované ekonomické přínosy sloučení a upozorňoval na množství hrozeb, skrytých v takovém postupu. „Uděláte tak z filharmonie, divadla a Olomouce pro celou republiku pokusnou myš,“ varoval Vojtěch Pospíšil. Prohlásil také, že náměstek Tichák musel kolegy v městské radě uvést v omyl.
„Žádám vás zdvořile, abyste znovu zvážili své rozhodnutí a abyste i do budoucna ponechali obě instituce jako samostatné. Jsem přesvědčen o tom, že jejich sloučení problém financování nevyřeší. Známe příklad sloučení Národního divadla v Praze a Státní opery, který také ve finále žádné úspory nepřinesl,“ přidal Lumír Kantor. Skutečnost, že sloučení Národního divadla a Státní opery Praha nepřineslo slibované úspory, potvrdil v minulosti i Nejvyšší kontrolní úřad.
Všichni kritici sloučení více než stoletého Moravského divadla Olomouc a druhé nejstarší tuzemské filharmonie zdůrazňovali, že by město mělo mnohem spíše hledat prostor v právě probíhajícím legislativním procesu návrhu zákona o veřejných kulturních institucích, který má umožnit vícezdrojové financování a mohl by ekonomické problémy obou institucí vyřešit.
Do Olomouce dorazil i otevřený dopis více než sedmdesáti významných českých umělců. Patří mezi ně například houslový virtuos Václav Hudeček, dirigent Tomáš Netopil, Vladimír Válek, Petr Vronský, či Libor Mathauser, operní pěvkyně Dagmar Pecková, režiséři Olga Sommerová, Václav Marhoul, Jan Hřebejk, Břetislav Rychlík, zakladatel Semaforu Jiří Suchý nebo bývalý ministr kultury Daniel Herman. „Byl jsem hrdý na Olomouc, když jsem viděl, jaký zájem o naši situaci tito umělci měli,“ dodal senátor Kantor.
Zastupitelé se ale přesvědčit nenechali a rozhodli o přijetí varianty číslo 2, která znamená do jednoho a půl roku sloučení divadla a filharmonie do jedné instituce. Předkladatel návrhu Viktor Tichák sliboval, že budou zachovány oba tradiční názvy i ona orchestry a zdůraznil, že ani tímto krokem není uzavřena cesta k případným jiným řešením, protože se téma bude na zastupitelstvu ještě vícekrát projednávat. "Po vypracování externího posudku se věc opět dostane na jednání zastupitelstva a bude možno kterýkoliv bod postupu změnit či zvrátit," uvedl Viktor Tichák.
