O hlasy čtyřiadvaceti senátorů se na dnešním zasedání Akademického senátu UP ucházeli čtyři akademici: Martin Kudláček z fakulty tělesné kultury, Jiří Lach z filozofické fakulty, Tomáš Opatrný z přírodovědecké fakulty a Martin Procházka z fakulty zdravotnických věd. Senátory seznámili před volbou se svými představami, kudy by se UP měla v dalších letech ubírat, a odpovídali na položené otázky. Senátoři posléze rozhodovali v tajné volbě.
Nový rektor Univerzity Palackého byl zvolen ve druhém kole, kdy se rozhodovalo mezi Martinem Procházkou a Tomášem Opatrným. Martin Procházka získal čtrnáct hlasů, Tomáš Opatrný osm hlasů. Ke zvolení bylo třeba minimálně třinácti hlasů.
„Neumím si představit slavnostnější chvíli, v profesním životě možná promoci na medicíně. Chtěl bych poděkovat svým třem protikandidátům. Myslím si, že jsme prokázali, že univerzita je kultivovaná ve věcné debatě a že spolu dokážeme komunikovat i tehdy, když máme naprosto opačné názory a míříme za jinými cíli. Velké poděkování patří i senátorům za volbu, která se uskutečnila bez vypětí a invektiv. Za velký kus práce pro univerzitu děkuji dosavadnímu rektorovi Jaroslavu Millerovi a jeho administrativě. Velmi děkuji též celé akademické obci za to, jak se zapojila do dění a s ním spojených diskuzí na univerzitě. V neposlední řadě děkuji za podporu své rodině,“ uvedl Martin Procházka v děkovné řeči po oznámení výsledku tajného hlasování.
„Domnívám se, že naše univerzita prokázala během tohoto nelehkého volebního klání, že stojí za to o ni bojovat, domnívám se, že náš akademický senát prokázal během svého funkčního období, že za ni bojovat bude, a věřím, že nejen nově zvolený rektor, ale my všichni o ni budeme bojovat společně,“ uvedl po volbě předseda Akademického senátu UP Michal Malacka, který zároveň připomněl, že senát svou volbou budoucího rektora navrhuje ke jmenování prezidentovi republiky. Výsledky voleb a protokol o volbě kandidáta na funkci rektora UP, jak se volební akt oficiálně nazývá, včetně podkladů pro jmenování předá do 7. dubna předseda Akademického senátu UP ministru školství.
„Blahopřeji budoucímu panu rektorovi k úspěšné volbě i k jeho osobnímu úspěchu. Znám pana profesora jako uvážlivého kolegu, pod jehož vedením se bude univerzita nepochybně dále rozvíjet. UP v posledních letech dosáhla dynamického rozvoje ve všech oblastech, který se pozitivně projevoval v mezinárodním hodnocení naší univerzity. Jsem si jist, že UP si tuto dynamiku udrží a touto úspěšnou cestou se bude ubírat i nadále,“ pogratuloval svému nástupci na dálku stávající rektor Jaroslav Miller.
Spory, které fungování univerzity v posledním roce poznamenaly, se týkaly vzniku nového vědeckého superústavu, který měl vyčlenit z přírodovědecké fakulty odborná pracoviště. Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) by měl přitom z fakulty odvést i část odborných pracovníků. Spor vedl dokonce k několika trestním oznámením. Po měsících neúspěšných snah o vyřešení situace oznámil v prosinci rektor Jaroslav Miller rezignaci. Jednání v průběhu volby nového rektora naznačuje, že by po období vyhrocených a emotivních sporů mohla nastat doba věcné a rozumné diskuze o řešení situace.
Patnáctý rektor po obnově univerzity
V novodobé éře olomoucké univerzity stanulo v jejím čele od obnovení v roce 1946 dvanáct rektorů a dvě rektorky. Martin Procházka bude patnáctým v řadě. Řídit bude univerzitu, na které v současnosti na osmi fakultách studuje více než 22 tisíc studentů a pracuje téměř 4 tisíce zaměstnanců. Nejstarší moravská univerzita volila nového rektora poté, co Jaroslav Miller rezignoval na sklonku loňského roku na svůj dosavadní mandát.
prof. MUDr. Martin Procházka, Ph.D. (* 1970)
Absolvent Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (LF UP), profesor v oboru gynekologie a porodnictví. Od roku 1994 pracoval na Porodnicko-gynekologické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL), v současnosti je od roku 2019 děkanem Fakulty zdravotnických věd UP (FZV UP) a od roku 2014 přednostou Ústavu lékařské genetiky LF UP a FNOL. Dříve vedl také Ústav porodní asistence FZV UP. Ve své odborné práci se zaměřuje na perinatologii, fetomaternální medicínu a lékařskou genetiku, zejména na závažné komplikace při těhotenství či na problematiku geneticky podmíněných poruch krevního srážení. Jako lékař se odborně specializuje na vysoce riziková těhotenství, trombofilní stavy a na ambulantní gynekologii a prenatální péči, neplodnost a endometriózu. Zkušenosti získal i v rámci studijních pobytů a odborných stáží v Belgii, Švédsku a Holandsku. Podle databáze Web of Science je autorem 119 odborných prací, které mají přes 500 citací. Je členem výboru České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, členem Společnosti lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP a několika dalších evropských i mezinárodních odborných společností.