Myšlenka uspořádat tábor vznikla při návštěvě ředitele Arcidiecézní charity Olomouc Roberta Neugebauera v Charitě Chmelnyckyj na Ukrajině. Při rozhovorech o konkrétní pomoci ukrajinská strana navrhla uspořádat pobyt pro děti zasažené válkou. Charita Olomouc se této výzvy ujala a během několika týdnů vše potřebné pro uskutečnění tábora přichystala. 16. srpna proto mohlo do Olomouce se svými vedoucími dorazit 34 dívek a 13 chlapců ve věku od osmi do sedmnácti let. Děti vybrala Charita Chmelnyckyj, která dlouhodobě pracuje s jejich rodinami.
Pro děti byl připraven pestrý program, na jehož sestavení měla velkou zásluhu Michaela Moravcová ze Střediska pro rodiny a krizovou pomoc Charity Olomouc. Do organizace se zapojila také její kolegyně Anna Mozgová, která díky znalosti češtiny a ukrajinštiny pomáhala s komunikací mezi českou a ukrajinskou stranou. Na ukrajinské straně se na přípravách podílela největší měrou Nataliia Hrynyshyn, pro kterou nebyl narychlo zorganizovaný pobyt velkou zátěží, protože běžně organizuje příměstské tábory nebo akce pro velký počet dětí. S úsměvem komentovala: „Hodně dětí znamená hodně starostí, ale vyčerpaná nejsem.“ Společně s ní a dětmi přijelo autobusem z Ukrajiny několik dalších spolupracovníků, kteří celou dobu děti doprovázeli a zajišťovali pro ně i část programu.
Krásy Olomouce a pestrý táborový program
Po příjezdu děti přijal v Arcibiskupském paláci olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, který jim také požehnal. Po milém setkání následovala prohlídka paláce s průvodcem, jehož výklad dětem překládala ochotná dobrovolnice. Během následujících dní, kterých děti v Olomouci strávily celkem deset, navštívily také Pevnost poznání, Vlastivědné muzeum nebo třeba aquapark. Některé dny trávily celé v prostředí táborové základny poblíž lesa, kde se mohly věnovat nejrůznějším aktivitám. „Moc se mi líbil aquapark a také taneční vystoupení a soutěže,“ říkala jedna z dívek. Děti si mohly hrát různé deskové či karetní hry, oblíbené bylo Uno nebo Mafia. Chlapci nadšeně hráli fotbal. Za pestrým programem stál důležitější cíl než jen děti zabavit. Pro některé děti není válka vzdálenou zprávou, ale součástí každodenního života. „I během táborů pořádaných přímo na Ukrajině zaznívají často sirény a děti tak zůstávají vystavené napětí. Tady mají děti pocit svobody a klidu. Je to pro ně něco jiného,“ popsal Andrii Kovalchuk, sociální pracovník Charity Chmelnyckyj, který na tábor přijel jako vedoucí.
Čas na klid i obyčejnou radost
Organizátoři proto mysleli také na psychickou pohodu dětí. Výrazně se to projevilo i během 24. srpna, kdy si děti připomněly Den nezávislosti Ukrajiny. Den začal minutou ticha za oběti války a následoval program, který spojil zklidnění, tvoření i společnou oslavu. Dopoledne děti při arteterapii několik hodin tvořily a malovaly vlastní motivy na látkové tašky. Po obědě si oblékly slavnostní vyšyvanky a společně tančily, večer pak zakončily den u táboráku. I když byly stovky kilometrů od domova, mohly tak během svého významného dne zůstat v kontaktu se svou zemí, kulturou a tradicemi.
Na táboře nechyběly ani obyčejné dětské radosti – několik dětí během pobytu oslavilo narozeniny, účastníci si pochvalovali místní jídlo i nové kamarády a někteří už přemýšleli, kam by se chtěli v Česku podívat příště. Jeden z chlapců se svěřil: „Je to tady krásné. Domů se těším tak napůl, protože bych tady chtěl být ještě o trochu déle.“
Silný zážitek i pro ty, kteří tábor připravovali
Význam pobytu vnímala i Petra Pavlíčková, vedoucí Střediska pro rodiny a krizovou pomoc Charity Olomouc: „Když děti přijely, přiznám se, že mě trochu přepadla až úzkost. Věděla jsem, že každé z nich si s sebou nese něco, co by žádné dítě nést nemělo. Pak ale stačilo pár dní a člověk je viděl smát se, běhat a mít radost z úplně obyčejných věcí. Uvědomila jsem si, že ten tábor není silným zážitkem jen pro ně, ale i pro mě samotnou.“ Příprava pobytu pro její středisko znamenala spoustu neplánované práce – zajistit pro děti ubytování, velkou část programu a vše pro to, aby celý tábor proběhl hladce. „Stačí vlastně trochu úsilí, času a ochoty – a může z toho vzniknout něco, v čem vidím ohromný smysl,“ dodává skromně Pavlíčková.
Díky spolupráci českých a ukrajinských pracovníků a dobrovolníků a s finančním přispěním našich partnerů se podařilo vytvořit prostředí, ve kterém se děti mohly cítit dobře a bezpečně. Děti si v Olomouci mohli nejen odpočinout, odváží si odtud i nová přátelství a spoustu zážitků, na které budou dlouho vzpomínat. Všem zapojeným za to velmi děkujeme.
