Zbourání nárožní věžičky dál rozčiluje Olomoučany. Litují toho i památkáři

Výstavní nárožní činžovní dům Václava Witnera z konce 19. století přišel o svou chloubu – vysokou ozdobnou novogotickou věžičku. Na stránkách Olomouckého Reje jsme o tom psali už před měsícem. Teď se vyjádřili také státní památkáři, že snesení věže velmi litují, ale neměli žádný nástroj, jak takovému kroku v ochranném pásmu Městské památkové rezervace zabránit. Odborníci se shodují – pokud není dům sám o sobě památkově chráněný, záleží jen na osvícenosti majitele, jak s domem naloží. A ta tady bohužel chyběla.

Původní stav před rekonstrukcí, ještě s věžičkou. / Foto: NPÚ Olomouc

„Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště (NPÚ, ÚOP) v Olomouci zaznamenal vzrušenou debatu na sociálních sítích. Diskuze se týká pobouření nad souhlasem orgánu státní památkové péče a NPÚ se snesením věže historizujícího nárožního domu,“ píše se v úvodu tiskové zprávy NPÚ Olomouc.

Občanský odpor a nesouhlas vyústil k podání stížnosti adresované NPÚ a věc se dostala až na jednání Rady města Olomouce dne 15. března 2021. Ani radní nebyli podle našich informací se snesením věže vůbec spokojeni, ale konstatovali, že ani město nemá žádný nástroj, jak tomu zabránit.

NPÚ se k záměru rekonstrukce chátrajícího domu vyjadřoval už před dvěma lety. „Již v roce 2018 jsme poskytli písemné vyjádření ve věci záměru renovace bytového domu ul. Dobrovského č. 910/2, situovaného v ochranném pásmu městské památkové rezervace (MPR) Olomouc. Součástí návrhu renovace byl i záměr snesení všech střech a krovů této stavby z důvodu havarijního stavu daných konstrukcí a záměr provedení zcela nových nosných krovových konstrukcí a střech v odlišném hmotovém řešení, přičemž žadatel již nenavrhoval obnovou nárožních atikových nadezdívek a střešní nástavby v podobě věže. V písemném vyjádření jsme nesouhlasili se zamýšlenou změnou hmotového řešení střech. Z důvodu havarijního stavu jsme akceptovali snesení nárožních atikových nadezdívek a věžní nástavby, zároveň jsme však uplatnili podmínku k jejich podrobnému zaměření a dokumentaci k budoucí případné obnově. V odůvodnění podmínky jsme upozornili na skutečnost, že se jedná o velmi důležitou architektonickou součást objektu, pro jejíž pozdější obnovu a rehabilitaci střešní krajiny objektu je nutné mít k dispozici podrobné zaměření.“

Výsledkem je, že poté, kdy stavebník skutečně odstranil krásnou nárožní věžičku, strhla se bouře nesouhlasu, a jednotlivé zainteresované strany se vyjadřují, že tohoto kroku litují. To ovšem sejmutou věžičku na roh domu nevrátí. Případ ukazuje, že chybí správné legislativní nástroje a případně i dotační zdroje, které by majitele takových nemovitostí vedly k citlivějšímu přístupu k renovaci, pokud by dostal finanční podporu na záchranu všech cenných prvků.

„Územní oborné pracoviště NPÚ v Olomouci lituje snesení věže a změnu charakteru hodnotné zástavby v bezprostředním okolí MPR Olomouc. Ochranné pásmo podle památkového zákona však neposkytuje potřebnou míru regulace pro ochranu všech architektonických a urbanistických hodnot předpolí MPR Olomouc. Ty by bylo vhodnější chránit stavebním úřadem na základě Úmluvy o ochraně architektonického dědictví (jeho znění je zde) či formou plošné ochrany, například památkové zóny některých čtvrtí nebo v územně plánovací dokumentaci,“ píší památkáři.

Obecně lze podle stanoviska NPÚ Olomouc konstatovat, že institut ochranného pásma podle památkového zákona omezuje roli orgánu památkové péče při posuzování zamýšlených prací povýtce na hodnocení dopadů na předmět ochrany, v tomto případě MPR Olomouc. V tomto případě tedy není rozhodné, jak z hlediska památkových hodnot dopadají zamýšlené práce na samotnou nemovitost ležící v ochranném pásmu (např. zda kterýkoliv vlastník poškozuje svoji nemovitost), nýbrž jde o dopady na chráněný statek, kterým je MPR Olomouc. Jiný výklad neumožňuje ani z hlediska stanovených podmínek úsporné vyhlášení ochranného pásma MPR Olomouc, jehož rozsah a poměrně obecné podmínky jsou uvedeny zde: https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/ochranne-pasmo-mestske-pamatkove-rezervace-mesta-olomouc-163921105.

Nakonec se tedy dostáváme opět k tomu, co jsme v Olomouckém Reji psali už 16. března. Tato část Olomouce tak sice získá opravený dům, ale ztratí další kousek své historické paměti. A to je škoda!  O to, že jinde zachránit nebo dokonce obnovit historické prvky lze, jsme psali zde . Inspiroval nás případ nárožního domu v Kateřinské ulici, který po realizaci projektu z olomouckého Ječmen Studia dostal zpět některé dříve ztracené prvky.

Zdroj citací: tisková zpráva NPÚ Olomouc


Před rekonstrukcí... /Foto: google maps

Po sejmutí věžičky. / Foto: REj.cz

V 19. století byla Komenského (původně Laudonova) ulice chloubou nové výstavby města. Archiv: Rej.cz



INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Názory k článku

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Jarní Flora Olomouc
INZERCE
Chata Kouty