Jedna věž se ztratila, jiná zase vrátila. Někde to prostě jde!

Včera jsme psali o špatném dojmu z rekonstrukce, která ve výsledku připraví historický objekt o jeden z jeho typických prvků. Přitom v samotné Olomouci máme z nedávné doby příklad, kdy se takto ztracený stavební prvek může opětovně navrátit. I když stále nemá žádný praktický užitek, ale jen estetický a symbolický význam.

Rohový dům naproti tržnici dostal svou ztracenou věžičku zpět. / Foto: Rej.cz

V posledních dvou letech prošla výraznou rekonstrukcí budova na nároží ulic Komenského a Aksamitova. Tento objekt míval rovněž historizující plášť, podobně jako dům na rohu ulic Komenského a Dobrovského, který prochází rekonstrukcí nyní. Oba vícepodlažní činžovní domy pochází z konce 19. století. Dům na rohu Kateřinské a Aksamitovy měl v minulosti smůlu v tom, že prošel radikální přestavbou, která jej o všechny zdobné neogotické prvky i o rohovou věž připravila. Historická fotografie ukazuje, že před desítkami let, v původní podobě, si vlastně byly oba domy dost podobné. Předloni začala rekonstrukce domu v Kateřinské a výsledek je skvělý.

Takhle vypadal dům na rohu Kateřinské a Aksamitovy v roce 1898. Ve 20. století ho radikální přestavba hodně ochudila. / Foto: archiv

Nejenže budova, která slouží Cyrilometodějské teologické fakultě UP, vypadá velmi dobře zvenku, hodnotnou proměnou prošla i uvnitř. Dům, architektonicky degradovaný za minulého režimu, když byl proměněn ve vysokoškolské koleje, je teď důstojným sídlem několika odborných pracovišť, například Institutu sociálního zdraví (OUSHI) a Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty. A hlavně, dostal znovu alespoň symbolicky dva architektonické prvky, o které ho minulá necitlivá přestavba připravila.

Podle architekta Lukáše Blažka z Ječmen Studia, které stálo před dvěma lety za projektem citlivé rekonstrukce univerzitní budovy, je důležité, nakolik je investor osvícený. „Univerzita se chovala jako dobrý investor a souhlasila s návrhem rehabilitace budovy doplněním alespoň dvou prvků, o které ji minulá přestavba připravila,“ říká Lukáš Blažek. Dům naproti tržnici tak dostal zpět nárožní helmici (či věžičku), byť v novodobé variantě, a objevily se i opět dvě dříve odstraněné atiky. Věžička není tak docela bez praktického využití – v prostoru pod ní vznikla kaple. V každém případě jde však především o symbolický a estetický prvek, který investor nemusel akceptovat, ale udělal tak.

Škoda, že se totéž nepovedlo v případě budovy v Komenského ulici. „Pro historii celku historizujících budov oblasti Komenského - Kosinova je to nevratná ztráta,“ myslí si architekt Blažek. A myslí si to i spousta dalších lidí.