A. Pichler & Comp. byl vídeňským fotoateliérem, který na počátku 60. let 19. století otevřel pobočku v Olomouci. (Zajímavostí je, že už od roku 1793 působila ve Vídni firma A. Pichlers Witwe & Sohn, předmětem její činnosti bylo nakladatelství a tiskařství.) Dne 20. října 1863 byl v olomouckých německy psaných novinách Die neue Zeit uveřejněn inzerát ateliéru A. Pichler & Comp. neboli A. Pichler a spol., v němž se uvádělo, že v tomto ateliéru je možné zakoupit veškeré pohledy na Olomouc ve dvou rozdílných velikostech.
Fotoatelier sídlil v České ulici, což je dnes ulice 8. května, adresa zněla Böhmengasse 517. Podle některých zdrojů se později přestěhoval na Dolní náměstí, konkrétně na Niederring 55, v ještě pozdější době bylo sídlo podniku uváděno na náměstí Horním - Oberring 365.
Dosud nejstarší známá fotografie Olomouce pochází z poloviny 50. let 19. století a vytvořil ji Jakob Höflinger. Mimořádná je série snímků z produkce berlínského fotografa Hermanna Haubenreissera, pořízené v září 1860 k příležitosti opravy střechy olomoucké radnice.
V 60. letech, kdy se v Olomouci etablovala společnost A. Pichler & Comp., už ve městě působila řada dalších profesionálních fotografů a atelierů, například E. Selinger, Seeburger a Feja, A. Lubinsky & L. Schost či W. Fischer a W. Lachnik. Obživu fotografům přinášelo především ateliérové focení portrétních a dalších osobních fotografií.
Mnozí z těchto fotografů ale příležitostně, buď pro vlastní profesní zájem a osobní radost, nebo i pro obchodní účely, zachycovali také město a snímky pak prodávali. To mohli dělat buď jednotlivě, nebo jako ucelená alba. Na realizaci takových uměleckých publikací se pak spolu s fotografy podílel také známý olomoucký nakladatel a knihkupec Eduard Hölzel.
Podívejme se na sérii fotografií významného atelieru A. Pichler, vytvořenou na podzim v roce 1863. Námi zveřejněné snímky jsou dnes součástí sbírek Moravského zemského muzea v Brně.
Pohled na Českou ulici, dnes ulici 8. května. Na snímku je vidět blok domů, který stával na místě dnešní Galerie Moritz před mořickým chrámem, přičemž v iknech nad Merkurovou kašnou měl ateliér Jakob Höflinger, který pořídil ty úplně nejstarší snímky města. Vidíme také krásný barokní dům po pravé straně, který na počátku 20. století ustoupil stavbě monumentální secesní stavby kina Edison, později Mír. Po levé straně bychom dnes měli polikliniku SPEA. Fotograf tehdy stál u hradební kurtiny, která vedla po dnešní křižovatce ulice Legionářské a náměstí Hrdinů. | Pichler Photografisches Atelier Pichler & comp 1863 | Zdroj: Moravské zemské muzeum v Brně
Dolní náměstí bývalo tradičně místem konání trhů. Ačkoliv tento konkrétní snímek nejspíš nezachycuje žádný z významných trhů, protože při nich bývalo náměstí opravdu zaplněné, i tak zde vidíme mnoho prodejců s vyloženým zbožím. Na veřejném prostranství Horního náměstí trhovci obchodovali výrazně méně, známý je odsud Rybí trh a pak menší trhy v místech Caesarovy kašny. Dolní náměstí ovšem bylo po staletí tradičním místem pro běžné velké výroční jarmarky. | Pichler Photografisches Atelier Pichler & comp 1863 | Zdroj: Moravské zemské muzeum v Brně
Krásná a důležitá fotografie ukazuje podobu orloje před novogotickou rekonstrukcí. Barokní tvář orloje, v té době mimochodem zřejmě nefunkčního, navazuje kompozičně na nejstarší, gotický orloj. Teprve novogotická přestavba v 90. letech 19. století původní rozvržení orloje z 15. století změnila. Vidíme také krámky v parteru radnice. Jak se zdá, vlevo od orloje bylo možné pořídit oděvy. | Pichler Photografisches Atelier Pichler & comp 1863 | Zdroj: Moravské zemské muzeum v Brně
Detail předchozího snímku ukazuje krámky kolem orloje, vlevo jsou s největší pravděpodobností oděvy. Takové obchůdky byly na radnici ještě za první republiky. Konec konců, radnice vznikla ve středověku nejen jako sídlo samosprávy, ale i jako kupecký dům. | Pichler Photografisches Atelier Pichler & comp 1863 | Zdroj: Moravské zemské muzeum v Brně
Horní náměstí s povozy a drožkami. U radnice stávaly nejen hospodářské povozy, ale také drožky, které až do vybudování tramvajové trati vozily pasažéry například na Hlavní nádraží. Snímek prozrazuje, v jak nedobrém stavu byl tehdy třeba olomoucký orloj. Důležitým rozdílem oproti dnešku je i podoba radnice, tehdy ještě před novogotickými úpravami, které proběhly na přelomu 19. a 20. století | Pichler Photografisches Atelier Pichler & comp 1863 | Zdroj: Moravské zemské muzeum v Brně
Na snímku renesanční radniční lodžie vidíme například doklad toho, že kamenné erby na lodžii bývaly v minulosti opravdu polychromované, tudíž je správné, že se radnice nedávno k této podobě znaků vrátila. Nad lodžií navíc visel ještě státní znak Rakouského císařství. V této době byla radnice sídlem soudu a státní správy, zatímco starosta a městská rada působili v protějším Edelmannově paláci. Zajímavý je i nabízený sortiment v místech dnešní restaurace Caesar, podle snímku to vypadá, jak by se zde prodávaly hrnce, džbány a koše. | Pichler Photografisches Atelier Pichler & comp 1863 | Zdroj: Moravské zemské muzeum v Brně
Detail snímku lodžie s prodejci a jejich zbožím | Pichler Photografisches Atelier Pichler & comp 1863 | Zdroj: Moravské zemské muzeum v Brně
Zdroje:
- Jiří Fiala, Miroslav Papoušek, Olomouc a Olomoučané na starých fotografiích. Danal, Olomouc 2011
- Web Podoby-predku.cz
- Muzeum umění Olomouc
