V jakém stavu je podle vás Olomouc v roce 2022?

Každý, kdo přijede do Olomouce, vám řekne, že Olomouc je moc krásné město. Tento dojem má určitě i většina našich spoluobčanů. Horní náměstí je opravené, na Dolním je spousta restaurací a kaváren, jsou tu pěkná muzea, kostely, parky. Obyvatelé jsou trochu kritičtější než návštěvníci. Proč není opravená tržnice? Proč je Olomouc neustále rozkopaná? Proč nejsou čisté, uklizené a opravené některé ulice? Ano, Olomouc je krásná, ale potřebuje trochu vylepšit. Zdá se mi, že současná radniční koalice už nějaký čas přešlapuje na místě. Není schopná potřebné změny dotáhnout do konce.

Takže chcete Olomouc trochu vylepšit?

Chceme ji hodně vylepšit. Máme skvělý program. Víme, že nemůžeme jen těžit z historie, musíme jít dál. My jsme si zvolili jednoznačný slogan: jinak a lépe. Zlepšovat je třeba řada věcí. Věděla jste například, že v Olomouci doposud nemá každá čtvrť sportoviště? A podle analýzy, kterou si nechala radnice zpracovat, jsou sportoviště v naprosté většině čtvrtí zcela nevyhovující či nevyhovující! Chybí nám cenově dostupné bydlení, město by mělo vlastnit více bytů, není vyřešené parkování ve městě. O tržnici jsem hovořil výše. Opravdu si myslím, že lze dělat věci „jinak a lépe“.

Co ještě jde dělat jinak a lépe?

Máme čtyři velká témata a několik dalších, také důležitých. K těm čtyřem patří určitě cenově dostupné a důstojné bydlení pro všechny generace. Krizi s bydlením nevyřeší drahé byty developerů, ale jiný přístup, například družstevní bydlení. To může snížit cenu bytů až o třetinu, a to už je výrazná úspora. V této oblasti máme velmi propracovaný program, žádné fráze, protože bydlení má zásadní vliv na budoucnost města. Smutné je, že současná rada slíbila 20 městských bytů, ale nepostavila žádný! Pokud budou cenově dostupné byty, nebo i městské byty, mohou zde zůstávat například absolventi univerzity. Najdou si práci, budou zde utrácet peníze, z toho mohou těžit obchodníci, podnikatelé. Ti na sebe mohou nabalit výrobce, podpořit cestovní ruch atd.

Podstatné programové věci jsme spojili s garanty, což jsou kandidáti z první desítky. Uvedu příklad, téma sport. Dokážete si představit lepší garanty, než jsou úspěšný fotbalový reprezentant, se zkušeností ze zahraničí, jakým je Roman Hubník? A s ním dlouholetý ředitel Gymnázia Čajkovského, Radek Čapka, s nímž je spojen mohutný rozvoj této střední školy a Čajkarény? Oba v životě dokázali, že sportu a sportování rozumí. Podobně to máme s garanty v dalších programových oblastech.

Lišíte s v něčem od konkurence? Protože bydlení, parkování, zeleň ve městě mají v programu skoro všichni…

Náš program je opravdu komplexní. Neslibujeme žádné megalomanské projekty, soustředíme se na drobnější investice, které souvisí s vyšší kvalitou života ve městě. Kromě sportovišť třeba na opravu chodníků, jejich čistotu, modernizaci základních škol, chceme také, aby v Olomouci byla psí hřiště, aby vlak zastavoval na „Poděbradech“. Občané mají mít možnost hlasovat v participativním rozpočtu. Jako jediní myslíme na vizi Olomouce. Zpravidla všichni píší program na jedno volební období, maximálně na dvě. Spolu s odborníky připravíme vizi Olomouce 2070. Stejným způsobem postupují významná evropská města. Mimochodem, v tomto roce bude v Olomouckém kraji přibližně o 130 tisíc obyvatel méně, než je tomu dnes. Je o čem přemýšlet.

"Z vozíku je trochu jiný pohled. Cítíte, kde jsou chodníky neopravené a neuklizené. Nic nepřekročíte"

Sociální demokracie kandiduje pod názvem Olomoučané. Proč?

Protože straníci tvoří jednu část kandidátky, druhou nezávislé osobnosti. Zvolili jsme název, který odpovídá našemu nastavení. Jde nám opravdu o Olomouc a její obyvatele. Žijeme zde, pracujeme, trávíme tu volný čas. Jsme Olomoučané. Máme velmi pestrou a dobře sestavenou kandidátku. Na pátém místě je bývalý fotbalový reprezentant Roman Hubník, za ním primářka Dana Galuszková, na sedmém vysokoškolský pedagog Pavel Šaradín, ředitelé všech stupňů škol, světoznámý vědec Michal Otyepka. Mimochodem, v první desítce máme šest žen.

Na konci srpna jsem vás viděla u červeného stánku s peticí…

Sbírali jsme podpisy pod petici, která je žádostí o projednání změny vyhlášky o poplatcích za odpad. Když takový návrh podepíše 0,5 procenta obyvatel, zastupitelstvo se jím musí zabývat. Navrhli jsme tři sociálně vstřícná opatření, podpisy jsme sehnali během pár dnů. Byla to pro nás zároveň určitá forma kontaktní kampaně.

V životopisu uvádíte, že jste od 13 let na invalidním vozíku. Jak vidíte Olomouc z této perspektivy?

Je to trochu jiný pohled. Cítíte, kde jsou chodníky neopravené a neuklizené. Nic nepřekročíte, o všem víte, každý schod si dobře zapamatujete. Příkladem je Riegrovka, jedna ze vstupních ulic k Hornímu náměstí, které je „výstavním“ centrem Olomouce. Chodníky jsou křivé, takže se po nich jezdí špatně na vozíku i rodičům s kočárky, velké potíže mají i senioři. Ulice je bohužel špinavá, neuklizená. Na sídlištích je pak takových míst mnohem více.

Poslední otázka. Vždy si názor na člověka utvářím rovněž podle jeho koníčků. Co Vás baví, čemu se věnujete?

Velmi rád fotografuji a cestuji. Přišel jsem na chuť i cizím jazykům: hovořím anglicky, částečně německy, nyní se druhým rokem učím francouzštinu. V posledních letech trávíme s manželkou většinu času se svými dětmi. Letos v létě jsme navštívili jižní Čechy. Parádní zážitky, i když kvůli přípravě na volby byla dovolená kratší, než si rodina představovala. Také oblíbené čtení se přeorientovalo na dětskou literaturu 

Mgr. Michael Mencl se představuje:

Narodil jsem se v roce 1983 na Lazcích, kde jsem prožil své dětství. Od 13 let jsem na invalidním vozíku. Po univerzitních studiích v Praze a stipendiu ve Velké Británii jsem věděl, že se chci vrátit do Olomouce. Učil jsem se jazyky a hodně cestoval. V roce 2011 jsem se stal předsedou Komise městské části Řepčín. Založili jsme spolek Naše Řepčínsko a s místními lidmi a s Nadací Via vybudovali park Řepák. Jelikož jsem na vozíku, práce jsem řídil, vše s manželkou organizoval a zařizoval, ale „do ruky cihlu nevzal“. Dostal jsem přezdívku „pan Lorenc“. Film Na samotě u lesa jste asi viděli… Dnes bydlím se dvěma dětmi a manželkou na Nové Ulici. S námi žije i fenka Earthie. Od roku 2010 jsem členem sociální demokracie.