O bobrech v Olomouci se píše už dlouho. Dávají o sobě vědět zejména pokácenými stromy na březích řeky. Daří se jim v hlavním toku Moravy a doma jsou zejména v Mlýnském potoce. Okousané stromy najdeme kdekoliv v úseku od Dobrovského ulice až po Švýcarské nábřeží. V parku pod Dómem dokonce před dvěma lety káceli tak intenzivně, že se je snažili odtamtud vyhnat. Jenže bobr se na moc dlouho nenechá odradit ani ochranným pletivem na stromech, ani speciálním postřikem, který se na povrch stromů stříká. V Mlýnském potoce pod Dómem tak už opět úřaduje, o čemž svědčí fotky z minulého týdne. Momentálně byl bobr plně zaujat okusováním větví z pokácené mladé vrby pod mostem v Komenského ulici.
Bobr v ulici Komenského | Foto: Rej.cz
Bobry už zaznamenali i na mnohem menších tocích, například na Nemilance. V Nemilanech zrovna teď mohou lidé sledovat práci dvou bobřích rodin, které už mají mláďata. Bobři lidem přímo neškodí, ale vodohospodářům dělají vrásky na čele narušováním ochranných hrází, stavbou zátaras, které vzdouvají vodu a zaplavují okolní pozemky, ale také kácením a ničením zdravých stromů a dalších břehových a pobřežních porostů. Tím na sebe pbvykle také nejvíc upozorňují. "Jde o potomky bobrů, které jsme pod vedením profesora Štěrby vraceli do krajiny v devadesátých letech minulého století. První výsadek proběhl v listopadu 1991, v letech 1991 a 1992 bylo v Litovelském Pomoraví vysazeno celkem 20 bobrů evropských ze severovýchodního Polska, ke kterým v roce 1996 přibyl jeden pár bobrů z Litvy," říká vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.
Popojdeme od Komenského ulice podél toku dál. Další bobr bývá k vidění v okolí lávky v ulici U Reálky i na dalších místech Bezručových sadů. A následuje oblast, kde se střídá více druhů vodních hlodavců. Kromě bobra evropského zde můžete potkat podobně velkého tvora, který ale nepochází z našeho kontinentu.
Bobr, ondatra nebo nutrie?
„Hele, bobr,“ volá asi osmiletý chlapec na mostě přes Mlýnský potok u Sokolovny. Směrem k Šantovce čeří vodní hladinu velký plovoucí tvor. „To asi není bobr, to je ondatra,“ odpovídá chlapci maminka. Není to ale ani bobr, a pravděpodobně ani ondatra. Nejpravděpodobněji jde o nutrii říční. Až sedmikilové zvíře se tady cítí jako doma, ačkoliv jeho druh pochází z jižní Ameriky.
Od bobra nutrii na první pohled poznáme podle kulatého ocasu, který je dlouhý stejně jako tělo nutrie, zatímco bobr má typický placatý ocas. Od ondatry nutrii zase odlišuje velikost – ondatra bývá výrazně menší, a také ocas má vzhledem k délce těla kratší. Ovšem vzhledem k tomu, že tato zvířata ve městě mnozí lidé přikrmují pečivem, mohou být i ondatry v Olomouci o dost urostlejší než v divoké přírodě.
"Řešíme několik případů, kdy nepůvodní nutrie vypuštěné chovateli a jejich potomstvo likvidují, tedy konzumují a ničí zeleninu na zahrádkách. Bohužel nutrie krmené jako živá atrakce jdou často lidem vstříc, a nešťastní zahrádkáři se jich pak nemohou zbavit. Máme ověřeno, že se nutrie za přítomnosti lidí klidně přijdou najíst. K vodě přijede auto a na břeh hned vylézají nutrie," říká Petr Loyka.
Vydra je vrcholovým predátorem, který do naší přírody rozhodně patří. Nepřemnoží se, protože si každý jedinec žárlivě střeží své teritorium. | Zdroj: https://www.vydryonline.cz/
... taky vydra a norek!
Jenže tím výčet vodních savců v Olomouci vůbec nekončí. Máme tady také norky a vzácné chráněné vodní šelmy vydry, na řece Moravě, Bystřici i na menších vodních tocích. Norek i vydra se od bobrů, nutrií a ondater liší na první pohled. Jsou to výrazně štíhlejší zvířata, na vydře je ihned patrné, že se jedná o specializovanou vodní šelmu, a ani štíhlý a rychlý norek vizuálně nezapře, že patří k lasicovitý šelmám.
"Chráněné vydry jsou na řece Moravě i na Bystřici, chránění bobři v celém ramenném systému Moravy i na uzavřených vodách, pískovnách," upřesňuje Petr Loyka. "Naopak v naší přírodě nežádoucím norkům a ondatrám se, stejně jako chráněným bobrům aktuálně daří i na Nemilance. Norci tam jednomu majiteli zkonzumovali do čtyř dnů obsádku okrasných ryb a ondatra, o které si řada lidí myslí, že je ryze býložravá, nám vyluxovala škeble až po jez na Moravě v Tážalech."
Jak Petr Loyka doplňuje, v řece Moravě v Olomouci je 22 až 28 druhů ryb, škeble i raci. "Jsem rád, že raci jsou jen ti naši, původní," dodává tento zkušený znalec přírody.
Norek americký | Zdroj: https://www.alkawildlife.eu/
Můžeme dodat, že nutrie stejně jako ondatra nebo norek americký patří k invazivním druhům, pocházejí totiž z Ameriky a k nám se dostaly jako chovná zvířata (nutrie z jižní, ondatra ze severní Ameriky). Také ondatry se v povodí Moravy vyskytují, takže je klidně můžete potkat i v Olomouci. A to není všechno. V toku Bystřice či těsně pod Olomoucí na řece Moravě jsou doma také vydry říční. 
Nutrie u Šantovky | Foto: Rej.cz
Protože dnes nemají bobr, nutrie ani ondatra žádné přirozené nepřátele, úspěšně se množí. Bobři trápí své okolí kácením stromů a možným ucpáváním vodních toků, nutrie zase podhrabáváním břehů, které se pak mohou sesunout, totéž v menším platí o ondatrách. Norci zase dokáží zničit třeba již zmíněné certifikované okrasné ryby v zahradním jezírku a ondatry likvidují populace škeblí. To ale rozhodně neznamená, že by měli lidé tyto tvory zabíjet. Bulvární články o tom, jak ten nebo onen vodní hlodavec „ohrožuje“ město, pak mohou vést i k tak hnusným situacím, jako byla vloni v Mohelnici. Zde parta dvanáctiletých výrostků doslova umlátila párek nutrií. Zůstala pak po nich bezprizorní mláďata. Na druhou stranu moc rozumné není ani přikrmování nutrií a dalších vodních hlodavců pečivem.
Bobr | Foto: Vlastimil Kostkan
Nutrie v Mlýnském potoce | Foto: Rej.cz
Bobr v Mlýnském potoce | Foto: Rej.cz
