„Denní náklady tak představovaly částku 22 175 korun. V roce 2022 se jednalo o částky 6 986 869 korun za rok a 18 796 korun za den,“ uvádí krmivářka Dana Smičková.

A za co se tedy v Zoo Olomouc utrácelo? Komu nejvíc chutná? A kdo je největší labužník?

ČÍM VŠÍM SE KRMILO

Ani v uplynulém roce si své prvenství v nejvyšších finančních částkách za krmivo nenechala ujít zvířata, která konzumují ovoce a zeleninu. Následovali masožravci, přičemž se podávalo maso hovězí, drůbeží, zvěřina, vepřové a skopové, rovněž tak králíci, či hlodavci. Kopytníci prim sice nedrží, ale nedrží se ani příliš pozadu za masožravci. Jejich jídelní lístek sestává z nabídky v podobě granulí, obilovin, sena a senáže. V zahradě se dále konzumují mořské plody, vejce a speciální přísady.

KOHO BY BYLO LEPŠÍ ŠATIT NEŽ ŽIVIT

Nejdražší na krmení je tygr ussurijský, jehož průměrná denní krmná dávka stojí zhruba 500 korun. Siba atlantská, která se krmí rozmraženými mořskými plody, zkonzumuje potravu za asi 100 korun za den. Gepardovi chutnalo za cca 200 korun denně.

NEJVĚTŠÍ LABUŽNÍCI

Mezi největší labužníky, co se rozmanitosti potravy týče, se nepochybně řadí drápkaté opičky. Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny, med, myšata, v létě květy pampelišek, krmiva určená pro tyto druhy opic (arabská guma, želatina, speciální kaše, jako doplněk řada vitaminů, minerálů), nepohrdnou ani křepelčími vajíčky, hmyzem zastoupeným cvrčky, sarančaty i šváby.

Značně hoduje také jihoamerický mravenečník stromový, jehož krmná dávka sestává z vařeného kuřecího masa, granulí pro psy, banánu, vaječného žloutku, medu, kyseliny mravenčí, vitaminů, minerálů a dalších přídavků.