Kozorožec kavkazský je dle Červeného seznamu IUCN hodnocen jako nejohroženější ze všech kozorožců světa. V přírodě přežívá na pouhých pěti místech v neklidné oblasti na hranici Gruzie a jižního Ruska, přičemž jejich přesné počty nikdo neumí zjistit. Významným útočištěm kozorožců tak zůstávají zoologické zahrady. Zoo Olomouc je v čele světových chovatelských aktivit na záchranu kozorožce kavkazského. Místní stádo, které se letos rozrostlo o dalších 11 mláďat, je se svými 45 kozorožci suverénně největší v rámci všech zoo světa, v nichž tohoto vzácného zvířete nežije více než 160 jedinců.

„Kozorožce chováme od roku 1987, přičemž se zde narodilo 210 mláďat a od roku 1998 koordinujeme chov v celé Evropě. Zvířata z naší zoo putovala do mnoha evropských zoo. Obzvlášť důležitý byl transport do gruzínského Tbilisi. Pokud se tamní stádo rozroste, mohou být zvířata z místní zoo vypouštěna zpět do volné přírody na Kavkaze,“ říká zooložka Jitka Vokurková, která se na úspěchu olomouckého chovu i pečlivé koordinaci evropského podílí zásadní měrou.

Olomoučtí chovatelé nezapomínají ani na vlastní stádo. „Pro zvýšení genetické pestrosti jsme vloni přivezli nepříbuzné samce z pražské zahrady,“ uvádí vrchní chovatel kozorožců Michal Trizma.

Foto: Zoo Olomouc

Bez řízeného chovu v podobě Evropského záchovného programu EEP by to dnes s kozorožci kavkazskými vypadlo v evropských zoo bledě. Díky programu se daří nejen nárůst populace tohoto méně atraktivního druhu v zoologických zahradách, ale i udržení genetické rozmanitosti. Zahrady tak mohou plnit svou důležitou roli záchrany ohrožených druhů zvířat. V případě kozorožců kavkazských se této role zhostila Zoo Olomouc.

Tento druh kozorožce je na Kavkaze endemitem a nikde jinde na světě se nevyskytuje. Lze jej spatřit pouze v pohořích Gruzie a Ruska, kde žijí vzácně v místech o rozloze pouhých 4 500 km2, v nadmořských výškách až 4 000 m n. m. Jejich stavy v přírodě se snižují následkem nelegálního lovu, a zatímco odhady dle posledního sčítání v roce 2019 uváděly několik tisíc jedinců, dnes se již hovoří jen o stovkách. Klesají tedy v důsledku činnosti člověka, který loví trofejní samce s rohy o délce až 106 centimetrů, ale také díky narůstajícímu chovu domácích zvířat. Ta kozorožcům konkurují při spásání trávy. Zároveň se od domácích zvířat mohou nakazit chorobami.

Foto: Zoo Olomouc

Foto: Zoo Olomouc