Nálezy dnes novinářům představila vedoucí výzkumu archeoložka Vendula Vránová a antropolog Archeologického centra Olomouc Lukáš Šín. V těchto dnech dokončují výzkum rozsáhlého pohřebiště lidu Nitranské kultury, tedy obyvatel jihozápadního Slovenska a východní Moravy v nejstarší fázi doby bronzové, cca 2000 až 1800 let před Kristem. Z tohoto období zde našli asi 130 hrobů, což dělá z lokality největší pohřebiště daného období na střední Moravě a na západ od řeky Moravy. Letošní nálezy přitom navazují na loňská zjištění a podtrhují význam celé lokality na okraji Olomouce jako mimořádně využívané oblasti pro celou řadu pravěkých kultur.

Rozsáhlá pravěká nekropole před Olomoucí | Foto: Rej.cz

Na těchto polích se podle nálezů pohřbívalo kontinuálně od závěru doby kamenné až po období Velkomoravské říše, tedy celkem asi 3500 let. Archeologové doložili, že zdejší nekropole byla využívána lidmi šesti kulturních okruhů včetně populárních Keltů. Nejstarší jsou dřevem vyzděné hrobky z pozdní doby kamenné, z období okolo roku 2500 před naším letopočtem, následuje velmi početně zastoupená Nitranská kultura, jsou zde keltské hroby zhruba z roku 300 před naším letopočtem a konečně i velkomoravské pohřby z 9. století našeho letopočtu. Za pozornost rozhodně stojí, že nově příchozí lidé jednak neničili hroby předchozích kultur, ale respektovali je a pohřbívali vedle nich své zemřelé, a za druhé podle dosavadních nálezů dost pravděpodobně nově příchozí neznamenali pro dosavadní osídlence pohromu, války a zabíjení, ale spíše splynutí a asimilaci.

Ženská lebka s dokladem úspěšné trepanace | Foto: Rej.cz

Na pohřebišti 4000 let staré Nitranské kultury objevili archeologové 130 hrobů žen, mužů i dětí, geofyzikální průzkum ukázal, že další hroby jsou i v místech, která nebyla odkrývána. V hrobech byly muži, ženy i děti, našly se i společně pohřbené dvojice těl. U koster byly také nepříliš bohaté milodary. "Máme tu skleněné korálky, náušnice, měděný prstýnek, typický měděný náramek ve tvaru vrbového lístku a další náramky, kostěná šídla, jehly či pazourkové hroty šípů. Je tu také typická malá keramická nádoba. Našli jsme i keramickou dyznu, což je předmět, který se používal při zpracování kovů," uvedla při malé prezentaci nálezů archeoložka Vendula Vránová.

Nálezy z posledního prozkoumávaného pohřebiště | Foto: Rej.cz

V jednom z hrobů byla pohřbena žena, která absolvovala tzv. trepanaci lebky. To byl defacto lékařský zákrok v podobě otevření lebky ostrým pazourkem, který se prováděl v případech vážného poranění hlavy nebo snad i při psychických obtížích. Dotyčná zákrok přežila, protože se otvor v lebce zhojil a kost se zacelila.

Vědci dokončují výzkum v terénu a následovat budou analýzy nálezů a celkové vyhodnocení situace. Už nyní lze říct, že se zde kromě stovek hrobů a také základů obytných či hospodářských budov objevují i projevy, které z jiných lokalit známy nejsou. Zdejší lid striktně dodržoval pravidla odlišného uložení ženských a mužských těl. Navíc ale praktikoval zřejmě dvoufázové pohřbívání. Nebožtíci byli nejprve uloženi do hrobové jámy bez zasypání. Po zmizení měkkých tkáních pak jejich pozůstalí přerovnali kosti do jiné, neanatomické polohy. Nešlo ale o nepietní zásah, jako třeba při vykrádání hrobů, ale spíše o složitější ceremonii přechodu jedince z tohoto na onen svět. 

Hlava mohla být dodatečně uložena jinak než by se dle anatomie člověka očekávalo | Foto: Rej.cz

Jaké jsou první závěry? Objevy z míst budoucí dálnice ukazují, že oblast Olomouce byla pro pravěké populace mimořádně přitažlivá, zřejmě pro úrodnost a celkovou vlídnost krajiny, blízkost řeky a jejích menších bočních ramen a také souběh řady dálkových obchodních tras. Toto husté osídlení s sebou neslo také velké funerální či kultovní plochy. Jednotlivé kultury navazovaly na své předchůdce a pohřbívaly na stejná místa. Pravděpodobně až do 19. století zde muselo být i na pohled patrné pohřebiště ve formě menších mohyl, které teprve intenzivní zemědělství vymazalo z tváře krajiny.

Zajímavým zjištěním z archeologického výzkumu této lokality se ještě budeme na stránkách Rej.cz věnovat. 

Mohylu nad hrobem z pozdního eneolitu později příchozí Keltové nezničili, vykopali okolo ní žlábek | Foto: Rej.cz

Foto: Rej.cz

Foto: Rej.cz