Jak se dopravují do školy, jestli vnímají po cestě nějaké bariéry nebo jestli se cítí v okolí školy bezpečně – mimo jiné na tyto otázky odpovídali žáci a žákyně olomouckých základních škol v dotazníku, jehož součástí byla i interaktivní mapa. V ní zaznamenávali trasu, kterou při cestě do školy absolvují, a bariéry či riziková místa, se kterými se setkávají. Mezi 540 vyznačenými body byly například nepřehledné či chybějící přechody pro chodce, nebezpečné úseky ulic, kde řidiči jezdí rychleji, nebo lokality, kde se soustředí obtěžující spoluobčané.
„Ve spolupráci s Kanceláří architekta města Olomouce jsme navázali na dřívější šetření Bezpečná cesta do školy, která se v Olomouci uskutečnila v letech 2019 a 2021. Nyní se nám podařilo získat data od 1050 dětí napříč ročníky základních škol. Podněty, které školáci zaznamenali do mapy, se následně v kanceláři zabývali a posoudili je z hlediska jejich řešení. Některé jsou již vyřešené, další byly předány kompetentním pracovištím. Jen 4 % postřehů školáků byla označena za neřešitelná,“ uvedl hlavní řešitel výzkumu Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP. Mapa školáky vyznačených míst s informacemi o řešení je dostupná na webu https://kam.olomouc.eu/s/bezpecna-cesta-do-skoly/.
Průměrný školák neplní doporučení
Na deseti vybraných školách v různých částech Olomouce žáci osmých tříd vedle vyplnění dotazníku také po dobu jednoho týdne nosili ActiveGraph, přístroj monitorující jejich pohybové chování. Výzkumníci tak u zhruba 200 školáků sledovali, kolik pohybu a jak intenzivního během jednoho dne mají, jak dlouhou část dne prosedí a kolik mají spánku.
„Na základě monitorování můžeme říci, že průměrný olomoucký osmák neplní doporučení Světové zdravotnické organizace 60 minut středně až vysoce intenzivní pohybové aktivity. Průměr činil necelých 45 minut takového pohybu denně. Na druhou stranu, co se týče spánku, jsou na tom olomoučtí osmáci dobře, spí kolem 8 hodin,“ přiblížil Michal Vorlíček. O výsledcích měření i místech zaznamenaných v mapách či pocitu bezpečí v okolí školy si řešitelé s žáky a také učiteli povídali během diskuzí na zapojených školách. „Na nich školáci a školačky sami přicházeli s nápady, co by mohli u sebe změnit, aby měli pohybu více, například vystoupit z tramvaje o zastávku dříve a podobně,“ dodal.
Výzkum probíhá v rámci tříletého Juniorského grantu Univerzity Palackého Influence of environmental determinants on active transport of Czech children and adolescents in the context of 24-hour behavioural patterns. Kromě Michala Vorlíčka jsou členy řešitelského týmu kolegové z Institutu aktivního životního stylu Josef Mitáš, Jan Dygrýn, David Janda a Lukáš Rubín, dále Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP a doktorandka katedry psychologie Filozofické fakulty UP Lucie Hartmannová.
Pěkný příklad spolupráce města a univerzity
Výsledky výzkumu jsou postupně zveřejňovány v odborných periodicích, o data se také již mohou opřít studenti ve svých závěrečných pracích. Michal Vorlíček a Josef Mitáš se závěry před několika týdny zaujali na konferenci mezinárodní organizace ISBNPA v novozélandském Aucklandu.
„Projekt vnímám jako velmi pěkný příklad dobré praxe spolupráce mezi městem, univerzitou a školami, která u nás není příliš běžná na rozdíl od zemí, jako je právě Nový Zéland. Je to projekt, který má velký praktický přesah, kdy se děti mohou stát spolutvůrci prostředí, ve kterém žijí, a město má k dispozici jejich podněty a postřehy. My jsme jím na sebe opět upozornili, že se tématu aktivního transportu a vlivu prostředí na něj věnujeme, a díky tomu jsem se například stal spoluautorem článku v International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, který patří mezi přední odborné časopisy v našem oboru,“ uzavřel Michal Vorlíček.
