Kdo v Olomouci za první republiky chtěl patřit ke společenské smetánce, chodíval do Národního domu. Platilo to i během svátků. „Zaměňte život všedních včerejšků za sváteční dnešek. Prozradíme Vám, co Vám náš kuchař připraví na vánoční stůl. Reservujte si včas stoly!“
Pohled do jídelního lístku vypadá opravdu moc dobře. Na pátek 25. prosince jste si mohli k večeři dát „bouillon v šálku, štiku na rožni See Tartar, Tournedos Pommes frittes a zelený hrášek, k tomu Crém caramel a Mocca“. V sobotu 26. Prosince bylo večerní menu sestaveno následovně: Polévka Dubary, zastřené vejce, holandská omáčka, krocan s mandlovou nádivkou, ananasové řezy a Mocca. A konečně na neděli 27. Prosince si šéfkuchař připravil pro své hosty menu ve složení drůbeží polévka, kapr vařený s máslem, kapoun krmená, šunková rýže a salát, Baisers se smetanou a Mocca.
Tanečnice a telepat
V Olomouci byla za první republiky řada restaurací, ovšem ta v Národním domě patřila mezi absolutní špičku a scházela se tu vybraná společnost. Totéž platilo o zdejší kavárně a dalších prostorách.
Mimochodem, v Národním domě byl účelně využit každý prostor. Například dvorana sloužila k pořádání různých výstav a prodejních trhů včetně těch vánočních. Návštěvník zde našel i různé menší interiéry, jako například tzv. Japonskou zahradu, kde si mohl v klidu mezi exotickými květy vychutnávat orientální čaje. Svůdné zahraniční tanečnice či třeba iluzionistu a telepata jste mohli potkat ve zdejším American Baru. Návštěvníci mohli využívat také hernu s kulečníky, dámský salon a taneční a divadelní sál. Část domu sloužila jako nóbl hotel část jako sídlo různých spolků včetně akademického sboru Žerotín.
Veškeré dění v Národním domě záleželo na kvalitě jeho hlavního nájemce. Ten určoval nejen úroveň restaurace a kavárny, ale i program ve společenských prostorách. Pokud se šéf vyznal, scházívala se na zdejších plesech a koncertech opravdu prvotřídní vybraná společnost. Při pročítání starých olomouckých novin proto stále narážíme na inzerci, zvoucí ke zhlédnutí toho či onoho kabaretního programu, vojenského koncertu, tanečního představení či varieté. Úplně prvním nájemcem zdejší restaurace a kavárny byl Jan Kolář z Velkého Týnce. Ve 20. století vynikl mezi nájemci skvělý Čeněk Kulda, který zavedl pravidelné koncerty v kavárně a samozřejmostí za jeho éry byly prestižní domácí i evropské časopisy pro hosty. V časech první republiky se o život Národního domu svědomitě staral Jan Pleskač.
Národní dům zaplatila rolnická záložna
A jelikož je právě prosinec, máme tu v souvislosti s Národním domem Olomouc i jedno výročí. Právě v prosinci roku 1885, tedy před 137 lety, se sešla ustavující schůze I. české stavební společnosti v Olomouci. V pětičlenném „ředitelstvu“ společnosti byli tři Olomoučané a dva zástupci agilního českého (nebo chcete-li hanáckého) venkova z Blatce a Topolan. Cílem bylo vybudovat národní dům pro české kulturní a společenské účely. Finanční zázemí tomuto vlasteneckému podniku poskytovala silná a rovněž česká Ústřední záložna rolnická. Stavební společnost chtěla nejprve koupit Salmův palác, německá radnice jej ale raději za nesmyslně vysokou vyšponovanou částku odkoupila sama, jen aby český národní dům nebyl na tak prestižním místě. Mimochodem, Salmův palác pak městu zůstal dalších více než sto let, než jej zase prodalo do soukromých rukou. Ještě před dvaceti lety zde sídlila část magistrátu…
Kavárna v Národním domě | Repro z knihy Olomouc město i okres
Společnost pak po neúspěchu s Horním náměstím zakoupila na rohu České (dnes 8. Května) a Bernardinské (dnes Slovenské) ulice čtyři staré domy, které nechala strhnout. Stavitel Karel Starý zde následně vystavěl velkolepý rozlehlý dům v historizujícím novorenesančním slohu. Objekt byl později ještě rozšiřován a v roce 1928 výrazně přestavěn, nicméně základní podoba odpovídá roku 1888, kdy byl Národní dům zjara předán k užívání především české veřejnosti.
Hotelový pokoj v Národním domě | Repro z knihy Olomouc město i okres
Jeden z vyhlášených šéfů prvorepublikového Národního domu Jan Pleskač | Repro z knihy Olomouc město i okres
Propagační pohlednice Národního domu