Dědeček na scestí
V roce 1968 využívá závanu svobody mezi jinými také Ivan Crha a vydává knihu „Dědeček na scestí a 300 dalších míchaných nápojů“. Kniha je obrovským hitem. Dodnes ji najdete v řadě domácích knihoven. Míchané alkoholické koktejly tehdy patřily k „prohnilé“ západní kultuře. Navíc nápoje, ze kterých se míchají po celém světě tradiční koktejly jako Mojito či Caipirinha, u nás prostě nejsou za socialismu k dostání. Dokonce jednoduchý nápoj, symbol kubánské socialistické revoluce – Cuba Libre, se skládá ze dvou ingrediencí, Coca Coly a třtinového rumu, o které v té době u nás nikdo ani koutkem oka nezavadí.
Crha se soustředil na u nás dostupné destiláty a vytvořil domácí variace koktejlů, které opatřil vlastními názvy. A právě k přípravě titulního koktejlu „dědeček na scestí“ se používá jako hlavní ingredience bylinný likér Praděd.
Po znárodnění krnovské likérky židovské rodiny Gesslerů převzal výrobu likéru Praděd podnik SELIKO v Dolanech. Ten v roce 2003 krachuje a s výrobou kdysi slavného nápoje začíná firma Rudolf Jelínek ve Vizovicích. Praděd tvoří jen maličký zlomek v produkci této firmy, těžiště její činnosti logicky leží v docela jiných produktech.
Nicméně, jak bylo řečeno, recept na Praděda není tak dobře utajený, jako ten na becherovku, a tak s obnovou tradice malých podhorských likérek se vrací výroba i přímo do Jeseníků, do likérky pana Jašše v Maršíkově.
Příběh likéru Praděd na našem území se tak uzavírá. Naše vyprávění však nekončí.
Zpátky do minulosti
Vydejme se nyní ještě po druhé linii spletitého příběhu, odehrávající se za našimi hranicemi. Vraťme se na konec druhé světové války. Potomek Gesslerů Eduard sice přišel o celé likérnické impérium v Krnově, které jeho rodina vybudovala, zůstala mu však filiálka ve Vídni. Na jejím základě znovu začíná budovat. Spojuje firmu Altvater Gessler s firmou Baczewski. Jsou to jeho vzdálení příbuzní. Jedná se totiž o druhou větev oné prastaré pomořanské lihovarnické rodiny. Tato větev se ale neusadila ve slezském Krnově, jako Gesslerové, ale v ukrajinském Lvově. Zatímco vlajkovou lodí Gesslerů byl Praděd, Baczewští udělali díru do světa s vodkou Monopolowa.
Eduard vede rodinnou firmu celých šedesát let, poté ji přebírá jeho syn Elek, který zakládá i pobočku v New Jersey v USA. Rodina Gesslerů již sama likér Praděd nevyrábí, pro rakouský trh mu jej připravuje firma Horvath.
Praděd od Dworzaka z Hraběšic
Vedle toho ale existují i jiní výrobci stejnojmenné lihoviny. V Německu likér nejprve po válce začal vyrábět šumperský likérník Weiss. Už v dubnu 1951 v novinách Mein Heimatbote, které v Německu po válce vydávají Němci odsunutí ze Šumperska, hrdě oznamuje, že obnovil v Burghausenu svou likérku a vyrábí všechny nápoje, „jež mohou vyhnanci pamatovat ze staré vlasti, tedy Altvater (Praděd), griotku či Prossnitzer (Prostějovskou), vše v bývalé kvalitě“. O likér je zájem, ostatně jako o vše, co odsunutým Němcům připomíná starou vlast a navrch je to spojeno s horami.
Dnes se pro německý trh Praděd vyrábí ve Fuldě. Tam jej produkuje firma Dworzak, která koupila od Gesslerů licenci. Firma Dworzak pochází z Hraběšic. Založil ji v roce 1903 Gustav Dworzak, tehdejší starosta Hraběšic. Dům, ve kterém podnikal, je dnes sídlem obecního úřadu. Dworzak nejprve pouze pálil slivovici a rozvážel ji na koňském povoze do šumperských náleven. V roce 1928 zakoupil automobil Tatra, o dva roky později již jeho syn Alfred rozjel plnohodnotnou likérku.
Po odsunu v roce 1946 začínali Dworzaci v Německu zase od píky. Nejprve provozovali hospodu, postupnými kroky se dopracovali zpět k likérce.
Alkohol nezná hranic
Likér Praděd tak dnes žije řadou zcela odlišných životů. Můžete si jej koupit v Lidlu v akci od Jelínka z Vizovic nebo s jistotou, že je vyráběn dle prastaré receptury, z rodinné likérky v Maršíkově. Odsunutí Němci pijí ten z Fuldy od Dworzaka z Hraběšic. Pro Baczewské z Ukrajiny je vyrábí v Rakousku usazení maďaři Horvathovi. Původně jesenický příběh se rozvinul do celé střední Evropy. A nejen proto, že alkohol nezná hranic.
(Článek byl zpracován s využitím řady zdrojů, včetně diplomové práce pana Pavla Petra.)
První díl příběhu o likéru najdete ZDE.
O AUTOROVI ČLÁNKU
Radovan Auer je ředitelem Světa knihy - největšího knižního veletrhu a literárního festivalu v České republice. Dříve působil jako filmový producent, stojí například za kultovní komedií Samotáři.
Ve volném čase se dlouhodobě amatérsky věnuje historii Šumperska a Jesenicka. Je iniciátorem prvního českého vydání Dějin města Šumperka Franze Harrera, což se mu v loňském roce po tříletém úsílí se Šumperským okrašlovacím spolkem podařilo. Pro Rej.cz připravil na letošní rok seriál článků z historie Jeseníků a Šumperska, a to jak dříve publikovaných, doplněných o nové informace, tak zcela nových.
Knihu Dějiny města Šumperka Franze Harrera si můžete objednat zde.
Praděd - obal katalogu pro rumunský trh.
Namíchejte si koktejl Dědeček na scestí
Ingredience: 0.2 dl bylinný likér Praděd / 0.1 dl brandy / 0.5 lžičky cukr moučka / 2-3 kostky led / 0.1 dl citronová šťáva / citronová kůra
Postup přípravy: Do šejkru vhodíme led. Přilijeme bylinný likér, brandy i citronovou šťávu. Přisypeme cukr a dobře protřeseme. Nápoj nalijeme do vychlazené koktejlové sklenice a ozdobíme spirálou citronové kůry.
Šumperský likérník Weiss oznamuje krajanům, že znovuotevřel v Německu likérku.
Z knihy o míchaných nápojích Dědeček na scestí byl v roce 1968 bestseller, který se dočkal řady dotisků.
V prosinci 1951 začíná v Mein Heimatbote likér Altvater inzerovat i firma Dworzak, která jej vyrábí dodnes.
