Před sto lety: levnější elektřina, lékař pro chudé, vlci a prostitutky na promenádě

Jak se měli Olomoučané přesně před sto lety? Řešili něco úplně jiného než my, nebo měli podobné starosti? Kupodivu bylo toho stejného víc než toho odlišného.

O nebezpečných vlčích smečkách si před sto lety četli i čtenáři denního tisku v Olomouci | Ilustrační foto: Marcel Langthim from Pixabay

Podívejme se do na den přesně sto let starých novin. Několik pozitivních zpráv, z nichž se ovšem ne všechny později vyplnily, a několik takzvaných „jobovek“. Klasika.

Bude levnější elektřina. Skvělé. Ovšem ne všude stejně. Jak informuje redakce Moravského Večerníku, městská elektrárna snížila ceny za elektřinu „na světlo i na pohon“. Silně rozdílné ceny ale mají v roce 1924 platit pro Hodolany a Novou Ulici, kde jsou nižší, a pak pro vnitřní město, kde občané za totéž zaplatí víc. „Proč tato nejednotnost v cenách, když se jedná vesměs o podniky městské? Proč mají v Hodalanech platiti méně než ve vnitřním městě?“

Lékař historikem

Objevily se zprávy, že město postaví patnáct nových činžovních domů. To by bylo fajn, protože vedení Olomouce řešilo problém nedostatku bydlení už od momentu, kdy po 28. říjnu 1918 převzala správu po předchozí německé městské radě. Jenže optimistické zprávy jsou trochu předčasné. Mělo by jít o ulice Dobrovského, Knihovní (dnes Hanáckého pluku) a Rosegerově ulici. Jenže třípatrové činžovní domy měl ve skutečnosti zaplatit stát, město by jen poskytlo své pozemky v dotčených ulicích. Realizace plánu se jaksi zadrhla a v roce 1924 pak žádná ze staveb ani nezačala.

Lékař pro chudinu úřaduje na radnici. Noviny z 22. ledna 1924 přinášejí souhrn jeho činnosti za předchozí rok. Během dne prý navštíví ordinaci padesát osob, za rok to bylo 2060 pacientů. Městským lékařem zde byl penzionovaný MUDr. Johann Kux, jinak také městský archivář a historik. Hezká kombinace. U kterého lékaře byste dnes našli informace o dějinách svého města?

Prostitutky a vlčí smečky

A špatné zprávy pro přátele počestného života – zákon na potírání prostituce přinesl v Olomouci paradoxně zhoršení situace. Roku 1922 přijal československý parlament zákon na potírání prostituce, podle nějž na přelomu let 1923 a 1924 Olomouc uzavřela zdejší veřejné domy. Stalo se, co se dalo čekat. Prostituce nezmizela, jen se přesunula: „Z veřejných domů prostitutky odešly na ulici a zde dál své nekalé řemeslo provádějí“. Město tak prý trápí „noční promenády nevěstek“, které nikdo, pokud není k dispozici svědek o pohoršujícím nabízení sexuálních služeb, nemůže postihovat. Zákazníky tak lehké děvy "nenápadně" odchytávají na ulici či přímo na Horním náměstí na promenádě, a vodí je pak do různých „hodinových“ hotelů, které se formálně tváří jako běžná ubytovací zařízení. Zákonu bylo učiněno zadost, nevěstince byly uzavřeny, nicméně prostituce ve městě vizuálně ještě přibylo.

A jedna zajímavost, kterou už dnes asi nezažijeme. Netýkala se sice nijak Olomouce, leda mládenců, kteří byli tou dobou v zeleném coby vojáci základní vojenské služby, nicméně olomoucké noviny o ní opakovaně referovaly. V nejvýchodnější části tehdejší Československé republiky, na Podkarpatské Rusi, se příliš přemnožili vlci. „Na Podkarpatské Rusi bude organizována vojenská výprava, aby tak bylo obyvatelstvo nejvýchodnějších končin republiky chráněno proti vlkům, kteří prý v houfech napadají lidi a jejich příbytky“. Tak v tomto směru jsme u nás po sto letech zatím zcela klidní…




INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Názory k článku

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Auto _ Kubíček
INZERCE
Chata Kouty