Olomoucký spolek Memoria porta z.s. vydal vloni před Vánoci doplněnou knihu profesora Jiřího Fialy Olomoucký pitaval. Jednalo se o proslulý titul, který byl už před mnoha lety zcela rozebrán a nedostupný. Autor jej vloni aktualizoval a doplnil a před svátky si knihu mohli olomoučtí čtenáři po letech opět zakoupit. Hlad po publikaci, popisující zločiny a tresty našich předků, byl tak veký, že kniha byla po zhruba třech týdnech opět rozebrána. Proto se nyní chystá další vydání v nákladu 1000 kusů, které by mělo uspokojit touhu čtenář po této atraktivní publikaci. To ale není všechno!
Druhý díl ukáže i zločiny u sousedů
V roce 2023 plánuje Memoria porta také vydání druhého dílu publikace Olomoucký pitaval, tentokrát pod názvem Hanácký pitaval. Bude obsahovat další kapitoly pojednávající o kriminální historii města Olomouce – například kapitolu "Sťat sedě na stolici", jejímž hrdinou je olomoucký tiskař Pavel Olivetský z Olivétu, zaplativší 27. září 1547 svým hrdlem za agitaci proti českému králi Ferdinandovi I. Habsburskému, nebo kapitolu na téma "Sovětský voják – zběh a trojnásobný vrah", jenž 3. dubna 1981 ubil kladivem v Břuchotíně u Olomouce mladou matku a její dvě děti.
Autor Olomouckého pitavalu Jiří Fiala
V Hanáckém pitavalu se ovšem objeví i kapitoly o zločinech, k nimž došlo v jiných hanáckých lokalitách, například „Šternberská popraviště“, k nimž roku 1720 přibyla druhá šibenice, nebo „Německý zuřivec zavraždil Čecha“ o násilné smrti českého barytonisty Ladislava Pintnera-Lipovského, člena Operní, operetní a činoherní společnost Františka Trnky. Pintnera-Lipovského ubodal zabroušeným pilníkem dělník a fanatický německý šovinista Johann Travnovsky-Stöckert v Litovli 16. listopadu 1896 po jedné hodině noční (k vraždě Pintnera-Lipovského došlo pachatelovým omylem, obětí vražedného útoku se měl stát redaktor Litovelských novin Josef Dušek). Nebude opominut prostějovský pranýř. V Čechách pod Kosířem počíná kapitola „Vrah vídeňských služek“ – byl jím Hugo Schenk, jenž skočil stejně jako jeho komplic Karl Schlossarek 22. dubna 1884 na šibenici postavené ve dvoře č. 1 Zemského trestního soudu ve Vídni. A nikoli jako poslední v řadě pojedná kapitola „Uničovská šatlava“ o věznici města Uničova, vzniklé ve druhé polovině 16. století, fungující až do roku 1945 a nyní sídla unikátního muzea vězeňství.
Také druhý díl pitavalu připravuje populární olomoucký vysokoškolský pedagog, bohemista a historik Jiří Fiala.
