Onen zvyk se týká zajištění kvalitní stravy pro potomky této exotické vosy. Ten je totiž zejména pro šváby krutý a doslova smrtící a jeho popis připomíná horor. „Zajímavá je u žirafíků životní strategie, založená na lovu švábů pro své potomky. Samička po napáření aktivně vyhledá šváby, a když se jí povede vybraného švába najít a následně bodnout žihadlem do hrudi, má skoro vyhráno," říká ošetřovatel Bc. Miroslav Vaverka.
Drsný proces pak pokračuje dál. "Poté ho bodne do mozkového ganglia, ukousne mu tykadla, přes která odsaje hemolymfu neboli hmyzí krev, odtáhne jej ochromeného, ale stále pohyblivého do vhodné komůrky, kde na něj naklade jedno vajíčko a následně celou komůrku pečlivě zazdí drobným materiálem, aby šváb neutekl a larva vosičky měla klid na vývoj. Z vajíčka se vylíhne larva, přisaje se a začne švába vysávat. Šváb žije dál. Po pár dnech se však larva vnoří do jeho těla a začne ho vyžírat zevnitř. Šváb žije dál. Larva totiž není hloupá a životně důležité orgány si nechává na závěr jako dezert. Nakonec nebohého švába larva udolá a v jeho vyžrané tělesné schránce se zakuklí. Po pár týdnech se vylíhne nová vosička a příběh se opakuje,“ popisuje zaujatě fascinující proces Miroslav Vaverka.
Zoo Olomouc ve své minulosti vosičky nikdy nechovala. Získala je teprve v těchto dnech. Jakmile se jí podaří odchovat další generaci, návštěvníci se s nimi setkají přímo v pavilonu žiraf, kde před časem vznikla nová expozice terárií.
Vosičky žijí všude tam, kde je dost švábů
Žirafík smaragdový je zástupcem kutilek, blanokřídlého hmyzu s často velmi pestrým životním cyklem, s nejistým místem původního výskytu, hlavně díky vazbě na své vybrané hostitelské druhy švábů, především na nechvalné proslulé šváby americké (Periplaneta americana). Rozšířený je v jižní Asii, Africe i na pacifických ostrovech.
Tyto vosy jsou typickým příkladem parazitoida, živočicha, který se vyvíjí v těle jiného organismu a na konci svého vývoje hostitele usmrtí (případně sterilizuje). Důležité je nezaměňovat je s parazity, kteří se na nebo v hostiteli pouze přiživují a jejich smrt by pro ně z logických důvodů nebyla výhodná. I u nás v ČR najdeme dost parazitoidů ve volné přírodě, například hrabalky, které se specializují především na pavouky, nebo kodulky, ty zase dělají neplechu v čmeláčích hnízdech.
Jedním z našich volně žijících příbuzných je nepůvodní podušťák zakřivený (Sceliphron curvatum), nebo-li kutilka asijská, jejíž hliněné výtvory, plné paralyzovaných pavouků lidé často nachází ve svých domovech.
