„Přítomnost sršně asijské na Plzeňsku potvrzuje správnost naší predikce, která poukazuje na zvýšené riziko právě na západě Česka, a to zejména v okolí městských oblastí,“ uvádí Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. V Evropské unii je považována za vysoce rizikový druh hmyzu, který ohrožuje původní biodiverzitu. „Sršeň asijská představuje vážnou hrozbu pro místní ekosystémy a může negativně ovlivnit zdravotní stav českých včelstev,“ upozorňuje včelař a odborný asistent z katedry biochemie PřF UP Jiří Danihlík.
Experti z přírodovědecké fakulty se proto před více než rokem kvůli rostoucímu riziku invaze sršně asijské do Česka rozhodli vytvořit model, který na základě dat o výskytu tohoto predátora v západní Evropě dokáže určit místa v České republice s nejpříhodnějšími podmínkami pro jeho šíření. Z databází mapujících potvrzený výskyt sršně asijské v Evropě vědci vybrali přes 2 000 pozorování tohoto hmyzu. Z průměrů dostupných klimatických dat z let 1991 až 2020 pak použili devět proměnných se statisticky největším vlivem na šíření sršně asijské. Z vytvořeného počítačového modelu následně vyplynulo, že příhodné podmínky tomuto hmyzu nabízejí oblasti v západní části České republiky. „Jedná se zejména o okolí Českých Budějovic, Plzně a také o Podkrušnohoří,“ doplňuje Jan Brus.
Vhodnost prostředí pro sršně asijské podle údajů do roku 2020 - mapa Ondřeje Biemanna
Z analyzovaných dat vyplývá, že z pohledu vhodných podmínek pro šíření sršně asijské panují velké rozdíly mezi západem a východem Česka. „Poměrně důležitým prvkem ovlivňujícím vhodnost stanoviště pro sršeň asijskou se ukázaly rozdíly v teplotách a srážkách mezi létem a zimou. Na západě jsou tyto rozdíly menší, takže tyto oblasti jsou klimaticky stálejší, což sršním zřejmě vyhovuje,“ komentuje výsledky počítačového modelu Ondřej Biemann z katedry geoinformatiky. Sršeň asijská se v Evropě vyskytuje především v těsné blízkosti lidských sídel, což se ukázalo jako ideální prostředí pro její šíření i v České republice. Tento dravý hmyz může hnízdit na různých místech, a to včetně budov, zahradních domků či stromů.
Pro následující období do roku 2050 je predikce získaná pomocí modelu obdobná, pouze se výrazně zvýšila vhodnost jednotlivých lokalit, které mají už nyní příhodné podmínky. „Vytvořený model a jednotlivé scénáře nám umožňují cíleně zaměřit naše preventivní opatření na oblasti, které jsou pro sršeň asijskou nejvhodnější. Můžeme tak zamezit šíření tohoto invazivního druhu především s ohledem na včelaření,“ dodává Jan Brus.
Vhodnost prostředí pro sršně asijské podle údajů podle odhadů do roku 2050 - mapa Ondřeje Biemanna
Dosavadní data o šíření sršně asijské v Evropě podle odborníků ukazují, že klimatické podmínky v Česku tomuto druhu zatím příliš nevyhovují. Zejména chladný průběh zimy by mohl být pro sršeň asijskou fatální. „S ohledem na vývoj klimatu v následující dekádě je však nutné se na výskyt sršně asijské v české krajině připravit a je třeba najít fungující řešení k zabránění jejího šíření. Veřejnost může pomoci tím, že nahlásí případný výskyt sršně asijské. Fotografie a lokalizaci místa výskytu lze zaslat například pomocí mobilní aplikace Nahlaš sršeň,“ uzavírá Jiří Danihlík.
Sršeň asijská (Vespa velutina) je invazní druh blanokřídlého hmyzu původem z jihovýchodní Asie. V roce 2004 byl poddruh této sršně (Vespa velutina nigrithorax) náhodně zavlečen v kontejneru z Číny na území Francie, odkud se začal rychle šířit do okolních oblastí a postupně se přibližuje k hranicím Česka. Sršeň asijská je zhruba o 10 až 20 % menší než v České republice běžná sršeň obecná (Vespa crabro). Královny sršně asijské dosahují velikosti zhruba 32 mm a dělnice 22 mm. Jedná se ale o velmi dravého predátora, který se specializuje na lov hmyzu, zejména včel a dalších druhů opylujícího hmyzu. Včely tvoří až 70 % potravy sršně asijské, která tak výrazně decimuje včelstva a vyvolává oprávněné obavy nejen evropských včelařů. Sršeň asijská navíc způsobuje výrazné škody v ovocných sadech a na vinicích.
