Zoo Olomouc má vzácné mládě kondora. Zajistit jeho líhnutí bylo mimořádně náročné

Mimořádný počin se povedl společně odborníkům ze Zoo Olomouc a Zoo Liberec. Na Svatém Kopečku díky němu nyní chovají velmi vzácné mládě kondora královského. Je to poprvé po čtrnáctileté pauze v dlouhém chovu tohoto druhu velkých jihoamerických ptáků.

Foto: Zoo Olomouc

Není tomu dávno, co oplozené vejce kondora královského, které pocházelo od rodičů ze Zoo Olomouc, putovalo do rukou odborníků v Zoo Liberec. „Roky strávené s tímto párem prokázaly, že snáší pravidelně oplozená vejce, je schopen sezení na vejci, ale dříve nebo později kondoři svou snůšku opustí. Proto jsme se rozhodli vejce z letošní zimy z hnízda odebrat a po dohodě poslat do Liberce, kde mají s asistovaným líhnutím dravců bohaté zkušenosti. Liberečtí chovatelé jej umístili do speciální líhně a po 55 dnech řízené a asistované inkubace se mládě začalo klubat na svět,“ uvádí olomoucký kurátor ptáků MVDr. Jan Kirner.

„Byl to velice složitý proces. Vejce ubývalo na hmotnosti nezvykle pomalu, museli jsme do něj velmi opatrně navrtávat mikro otvory, a tím pomáhat zvyšovat odpar,“ vysvětluje liberecký zoolog Jan Hanel, který umělou inkubaci vedl. Samotné líhnutí trvalo 72 hodin a bez lidské pomoci by se zřejmě nepodařilo. „Mládě bylo ve špatné pozici, mělo vzpříčenou nohu přes hlavu a nebylo schopné se samo vyklubat ven. Museli jsme proto začít opatrně vylupovat skořápku, což vždy trvalo několik minut, a pak jsme ptáče zase několik hodin nechali odpočívat,“ popisuje Jan Hanel. Malý kondor zůstal v Liberci celkem 10 dní, během kterých se ho podařilo úspěšně rozkrmit.

V Liberci momentálně nebyl k dispozici pěstounský pár rodičů, který by ho mohl přijmout. „Déle v přítomnosti člověka zůstat nemohl, aby nedošlo k tzv. imprintingu a mládě si nevtisklo člověka jako svůj druh. Tím by došlo k nezvratným změnám v jeho chování a zvíře by se v budoucnu nebylo schopné pářit s protějškem svého druhu,“ vysvětlil zoolog.

„Po návratu do Olomouce a překonání prvotních nesnází již přijímá sám potravu, vede se mu dobře a svou hmotností se blíží jednomu kilogramu,“ uzavírá Jan Kirner.

PŘI KRMENÍ ASISTUJE MAŇÁSEK

Při podávání potravy se používá maketa hlavy dospělého kondora královského, tzv. „maňásek“. Barvami věrně kopíruje barvy hlavy rodičů. Chovatel samotný je přitom schován za zástěnou. Cílem je, aby mládě bylo co nejméně fixováno na člověka. Odchov probíhá v zázemí, kde udržujeme maximální klid a malý kondor tráví čas v kleci, z níž má výhled pouze do vnitřní ubikace jeho rodičů.

GENETICKÝ PŘÍNOS PO 14 LETECH

Pokud se vzácný přírůstek podaří odchovat až tzv. „na bidlo“, půjde o třetí mládě kondora královského odchované v olomoucké zoo za 25 let a to po dlouhé 14 let trvající pauze. Současně se stane velkým genetickým přínosem. Navzdory faktu, že tento druh nyní chová 34 evropských zoologických zahrad, odchov v lidské péči se daří poměrně zřídka. V období posledních 12 měsíců se podařil pouze ve čtyřech z nich. Úspěch tak bude výsledkem dlouhodobé spolupráce zoologických zahrad sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO).

Foto: Marta Doležalová/Zoo Liberec

Foto: Zoo Olomouc

Foto: Zoo Olomouc

Rodiče kondora královského | Foto: Zoo Olomouc



INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

VSTUP DO DISKUZE



INZERCE
Ekologický rozcestník MIE
INZERCE
Chata Kouty