„Rozhodnutí o zákazu vstupu, které nyní zpracovává Městský úřad Rýmařov, bude vydáno s platností na tři měsíce. Snahou všech zúčastněných však bude, aby se nebezpečná situace vyřešila co nejdříve. Jakmile bude oblast bezpečná, dojde ke zrušení zákazu vstupu a o této skutečnosti budeme veřejnost bezodkladně informovat,“ uvedl místostarosta Uničova Aleš Langer.
Nebezpečná situace panuje na hranici pozemků ve vlastnictví města Uničova a Lesů České republiky. Město i státní podnik proto na jejím řešení úzce spolupracují. Kolem cest bude pokáceno zhruba 400 nebezpečných stromů, polovina na pozemcích Uničova a polovina na pozemcích ve správě Lesů České republiky. Na stavu dřevin se z části podepsala kůrovcová kalamita minulých let a z části jde o zhruba 150leté smrčinové porosty, u kterých při extrémních projevech počasí, například po vydatné bouřce nebo při silném větru, hrozí pád. „Největší nebezpečí panuje v soutěsce potoka Huntavy, kudy vedou obě značené turistické trasy. Chtěl bych proto apelovat na návštěvníky, aby do těchto míst v zájmu vlastní bezpečnosti nevstupovali už nyní. A následně aby respektovali vydaný zákaz vstupu,“ dodal místostarosta Uničova Aleš Langer.
„Budeme postupovat šetrně. Zpracujeme jednotlivé stromy, které ani neodvětvíme. Zůstanou včetně pahýlů na místě. Podpoříme tak biodiverzitu. Přednostně vytěžíme poškozené stromy v bezprostřední blízkosti turistických cest,“ řekl Pavel Koždoň, lesní správce z Janovic z Lesů ČR. Podle něj nebude třeba ani následné zalesňování. Už dnes totiž podrůstají mateřské kmeny přirozeně obnovené semenáčky buků, smrků, jedlí a dalších dřevin.
„Domluvili jsme, že z části kácených stromů zůstanou několikametrová torza, která jsou vhodným prostředím pro řadu druhů hmyzu a hub. Prosvětlení lesa pomůže třeba jedli bělokoré, návštěvníci budou moci pozorovat, jak odrůstá z přirozeného zmlazení,“ konstatoval Pavel Jurka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Je třeba připomenout, že celá oblast je národní přírodní rezervací. To znamená, že v těchto místech je obecně dovolen pohyb výhradně na značených cestách. Vstupovat mimo stezky a procházet lesem je zakázáno.
Přístup k Rešovským vodopádům z jižní strany – od Fialova mlýna – zůstane zachován. Lidé tak mohou i nadále navštěvovat alespoň poslední a nejatraktivnější část vodní kaskády, 10metrový vodopád. K ní se dostanou značenými trasami z Rešova či z Valšovského Dolu.
Národní přírodní rezervace Rešovské vodopády chrání hluboké údolí se skalními soutěskami, vodopády, tůněmi a peřejemi. V lese se na prudkých svazích daří jedli bělokoré, zajímavá jsou mechová společenstva stinných skal, vlhkých balvanů a padlých kmenů. Samotné vodopády tvoří asi 200 metrů dlouhá a zhruba 10 metrů široká kaňonovitá soutěska, jejíž stěny se tyčí do výšky 20 metrů. Potok Huntava zde postupně padá z několika stupňů, z nichž ten poslední a nejvyšší měří okolo 10 metrů. Chráněné území má rozlohu 77 hektarů.
Foto: Aleš Langer
