První mládě Zoo Olomouc v roce 2025: maličký kotul rozšířil zdejší rodinu

10. ledna 2025

Kotulové veverovití se rozhodli, že si své prvenství vezmou nazpět a letos se opět pochlubí prvním mládětem roku. Jednoho dne tento týden ráno zjistili ošetřovatelé, že v tlupě kotulů je o jednu hlavičku více. Mládě je zcela v pořádku.

Malého kotula objevili ošetřovatelé při ranní návštěvě pavilonu | Foto: Zoo Olomouc

„S ranním příchodem do práce jsme zjistili, že tlupa čítá o jednoho člena více. U jedné ze samic přes noc došlo k porodu. Mládě je v pořádku, drží se matky a pobývá s ní pospolu s ostatními členy. I během tohoto počasí mají možnost podívat se ven, kterou sice příliš nevyužívají, ale i tak je návštěvník ve venkovním výběhu může spatřit,“ uvádí ošetřovatelka Hana Dostálová.

Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993 a celkově se v ní narodilo 145 mláďat. Návštěvníci ji najdou v jihoamerickém pavilonu v sousedství lenochodů, mravenečníků a dalších tvorů.

Ocasem si vysušují potravu

Tato malá opice z čeledi malpovitých obývá území Jižní Ameriky, převážně výškově střední část pralesa. Kotulové nemají rádi potravu bohatou na vodu. Často jsou viděni, jak se přebytečné vody zbavují pomocí ocasu, kterým ji vysouší podobně jako utěrkou. Ocas (dosahující délky okolo 40 cm) není oproti ostatním malpovitým primátům chápavý. Kotuli se dorozumívají pestrou škálou zvuků, mezi které patří i ty evokující ptačí švitoření. Mimo jiné jim ocas slouží k lepšímu udržení rovnováhy ve větvích.

Ve skupinách jsou dominantní samice. Mají přísně stanovenou hierarchii. Na výchově mláďat se podílí i další samice tzv. „tety“. V chovu nemusí být vždy nejúspěšnější samec postavený v hierarchii nejvýše, ale důvod proč tomu tak je, se doposud nepodařilo odhalit. Skupiny kotulů se zpravidla potkávají u zdroje vody, ale zpravidla nedochází k žádným atakům. Skupiny se po krátkou dobu mezi sebou zcela tolerují.

Foto: Zoo Olomouc