Krásná lampa z konce 19. století přitom necharakterizuje původní olomoucké veřejné osvětlení. Tato lampa byla jedinečná i v době svého vzniku, protože ji tehdy na své náklady vyrobil a umístil významný olomoucký umělecký kovář. Jmenopval se Johann Lefenda a jeho olomouckén osudy by vydaly na knihu. 

Vzor, který je jedinečný

O podobě osvětlení se v Olomouci diskutuje od přelomu tisíciletí, respektive od dokončení rekonstrukce Horního náměstí. Olomoučanům se vůbec nelíbily nízké lampy Thorn, přezdívané pohrdavě sirky, žádné velké nadšení ale nevyvolaly ani další lampy Urban Star. Pravděpodobně největší odpor ovšem ve městě nastal proti architekty navrhovanému typu lampy, nazvané plácačka.

Mezi kritiky se nejčastěji ozývá jedno – vraťte na Horní náměstí historické lampy. Jenže jaké, ptají se ti druzí? V centru Olomouce se od dob plynového osvětlení v 19. století vystřídalo mnoho typů osvětlení a lamp. A obdivovaná lampa na křižovatce čtyř rušných ulic je přitom unikát, nikoliv pozůstatek veřejného osvětlení celého centra. Jinak řečeno, tahle lampa byla jedinečná i v době svého vzniku. Ostatní lampy veřejného osvětlení v Olomouci byly taky krásné, nikoliv však tak bohatě zdobené.

Jak to s touto krásnou lampou s pěti lucernami tedy v minulosti bylo?

Dar k císařskému jubileu, prestižní reklama i náhrada barokní kašny

Vyrobil ji osobně kovář a majitel továrny na kovodělné výrobky, mistr Johann Lefenda. Na frekventované místo ji umístil z několika důvodů.

V první řadě to byla velká reklama pro jeho tvorbu. Johann Lefenda (1844-1907), rodák ze slezských Velkých Hoštic na Opavsku, dorazil do Pavloviček u Olomouce v roce 1862, o šest let později si zde otevřel vlastní dílnu a konečně po navázání osobních kontaktů na vlivných místech a po nezbytném zakoupení domu ve Ztracené ulici se stal v roce 1872 olomouckým měšťanem. Ve dvoře domu ve Ztracené ulici číslo 36 si zřídil kovářskou dílnu.

To samo napovídá, proč byl nádherně zdobený kovaný kandelábr umístěn právě na onom pomezí čtyř ulic. Stál totiž jen malý kousek od domu, v němž Johann Lefenda žil a pracoval. Mimochodem, na tomto místě stávala více od roku 1726 i nádherná barokní kašna Tritonů. Ta pak byla o rok dříve, v roce 1887 přestěhována kvůli rostoucí hustotě dopravy na dnešní místo na náměstí Republiky. Subtilnější kandelábr veřejného osvětlení dopravě v porovnání s prostornou kašnou nepřekážel. Rohovému domu u Lefendovy lampy se ale ještě dlouho říkalo "Dům na rohu proti kašně" (Díky za inspiraci stránce Toulky starou Olomoucí!!!) . Tento původní starý dům byl pak v roce 1892 vykoupen městem, zbourán a roku 1893 zde vznikla dodnes známá historizující novostavba. 

Vzácný snímek z roku 1870 ukazuje původní dům na rohu Ostružnické a Ztracené i kašnu Tritonů 17 let před tím, než se stěhovala na náměstí Republiky. | Zdroj: Toulky starou Olomoucí

Vraťme se ale k Johannu Lefendovi a jeho lampě. Jaký byl vlastně důvod předání uměleckého kovářského díla k veřejnému užívání? I ten byl opět symbolický. V prosinci roku 1888 totiž (nejen) Olomouc slavila čtyřicáté výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn. V Olomouci byly oslavy o to vřelejší, že právě v našem městě nastoupil osmnáctiletý mladík v prosinci 1848 na trůn. Johann Lefenda k této příležitosti vykoval a předal krásnou lampu s pěti lucernami, jaké v Olomouci nebylo rovno.

Lefendova továrna zkrachovala, ale jeho dílo je tady pořád

Bývá to tak docela často. I když byl Johann Lefenda mimořádně šikovný a pracovitý kovář a jeho dílo obdivoval skoro každý, v podnikání na vyšší úrovni se mu naopak dlouhodobě moc nevedlo. Jeho továrna nakonec zkrachovala. Jeho řemeslná dovednost naopak přečkala věky a setkáváme se s ní v Olomouci dodnes.

Lefenda měl se svou prací v Olomouci velké úspěchy. Všimli si jej jak stavitelé velkých průmyslových a potravinářských podniků, tak například i arcibiskupský stavitel Gustav Meretta. Lefenda se tak podílel na dodávkách kovodělných prací pro sladovny a cukrovary v Olomouci, Prostějově, Litovli a na dalších místech, a jeho uměleckou kovotepeckou práci vídají dodnes návštěvníci katedrály svatého Václava v Olomouci i na dalších místech někdejší moravské metropole. Johann Lefenda dokázal dodávat jak průmyslové výrobky, tak i jemnou uměleckou práci.

Jeho značku tak najdeme vyraženou třeba na různých zdobených klikách a zámcích (katedrála svatého Václava), na ozdobných kovových mřížích (kaple v ulici 1. máje), ale třeba i na kovových poklopech kanalizace. Jeho kvalitní práce pro stavitele Gustava Merettu mu vynesla titul „arcibiskupského dvorního dodavatele“.

Původní továrna Johanna Lefendy na místě zbouraných městských hradeb v Dobrovského ulici.

Jak přibývalo zakázek, rostl i počet zaměstnanců. Lefenda pak po bourání hradeb zakoupil velký pozemek mezi dnešními ulicemi Dobrovského, Koželužská a Franklinova a zde otevřel továrnu. Pracovalo pro něj kolem tří set zaměstnanců. Jako velmi riskantní podnik se jevilo otevření vlastní elektrárny v roce 1891. O sedm let později otevřelo o ulici dál svou vlastní elektrárnu město, čímž Lefendův podnik zcela zatlačilo do ztrátového postavení. Lefenda sice podnikal ve všem možném, co s kovodělnou prací souviselo, rozváděl novými vodovody vodu do domácností, instaloval v Olomouci první telefonní linky, rozváděl do provozoven a domácností elektřinu, nicméně ekonomicky se mu nedařilo a v roce 1904 jeho továrna zkrachovala.

Nadále už Johann Lefenda pracoval jen jako samostatný řemeslník s dílnou ve dvoře ve Ztracené ulici. V jeho díle pak pokračoval i jeho syn, rovněž uznávaný a oceňovaný umělecký kovář Raimund Lefenda. Po obou zůstalo nejen v Olomouci svědectví o řemeslném fortelu, kráse ruční práce i o občasné nevděčnosti podnikání a vrtkavosti ekonomické štěstěny.

 Zdroje:

- Milan Tichák: Když padly hradby, Burian & Tichák, Olomouc 2018,

- dobový regionální tisk 

- Toulky starou Olomoucí

Nejhezčí lampu v Olomouci vytvořil kovář Johann Lefenda | Foto: Rej.cz

Nejhezčí lampu v Olomouci vytvořil kovář Johann Lefenda | Foto: Rej.cz

Nejhezčí lampu v Olomouci vytvořil kovář Johann Lefenda | Foto: Rej.cz

Nejhezčí lampu v Olomouci vytvořil kovář Johann Lefenda na rohu ulic Ztracená, Denisova a Ostružnické | Zdroj: Toulky starou Olomoucí

Dům byl v roce 1892 zbourán a nahradila ho historizující novostavba . Lefendova lampa na rohu ulic Ztracená, Denisova a Ostružnické stojí pořád | Zdroj: Toulky starou Olomoucí