Vedení olomoucké radnice si v druhé polovině předminulého století uvědomovalo, že pitná voda z Křížového pramene nad městem nestačí svým množstvím všemu obyvatelstvu a proto neopomnělo žádnou příležitost ke hledání nových zdrojů pitné vody. V roce 1862 povolali radní tehdy proslulého nálezce vodních pramenů abbé Richarda, který hledal vodu pomocí proutku. Ten také označil asi osm míst pod Neředínem a na jednom místě určil zcela jistě vodu. Bylo tam ihned vrtáno až do hloubky 35 metrů, navrtaly se sice vodonosné vrstvy, jenže ty kvalitou a hlavně množstvím nevyhovovaly.
Také univerzitní profesor L. J. Jeitteles hledal vodu na pravém břehu Moravy, ani jeho pokusy ale nevedly k cíli. Prameny na svahu hněvotínském sice existovaly, ale jak bylo zjištěno, pro velkou spotřebu vody ve městě nebyly dostatečně vydatné. Zjistil to také stavební rada Burghardt povolaný z Brna, který se vyslovil pro vodovod od Slavonína.
Město opomíjené pitnou vodou
Ve směru od města ke Slavonínu, uprostřed středověké Zelené ulice (později v těch místech ulice Mičurinova, dnes Brněnská), existoval odedávna pramen pitné vody, který na prašné cestě plnil funkci občerstvovacího a odpočinkového místa pro poutníky a náhodné kolemjdoucí. Tento pramen znal také městský fysik dr. Cantor, neboť již v roce 1884 o něm napsal: „Pramen je patrně téhož původu jako Křížový pramen. Tato voda obsahuje volnou kyselinu uhličitou a má nižší průměrnou teplotu asi 10 stupňů Celsia, ovšem je proti Křížovému prameni málo vydatná a více vzdálená od města“. Aby město zvětšilo množství pitné vody, rozhodlo se získat pramen do svého majetku vykoupením pozemku, na kterém vyvěral, a zřídilo na místě pramene výtok pitné vody. Dostal název, používaný už od dřívějších dob, tedy „Společenský pramen“.
Mimochodem, například v olomouckém německy psaném deníku Die Neue Zeit z 15. května 1858 popisuje autor romantickou procházku nad Olomoucí, tehdy ještě malým středověkým městem obehnaným bastionovými hradbami, a píše o pramenech na úpatí Tabulového vrchu i o nedostatku pitné vody ve městě samotném. „…nenecháme se ale zlákat ke vstupu, ale v dobré náladě pokračujeme v toulkách kolem zahrad, až dojdeme k cíli naší pouti, nejlepšímu, vlastně jedinému bublajícímu prameni přímo z lůna země, chladivá a chutná na pití. V nedalekém hlavním městě a císařské hraniční pevnosti Olomouc, která byla založena na ostrovech Moravy a je důvěrně objímána vlhkými pažemi bohyně řeky, je ale také velmi opomíjena, když přijde na pitnou vodu.“ Ano, město bylo v otázce pitné vody přírodou dost opomíjeno... Jen o kousek dál autor "cestopisu" popisuje úchvatný pohled na město právě od Gesselschaftsquelle, tedy Společenského pramene. Už tehdy šlo o výzamný bod na jedné z cest z Olomouce a do Olomouce.
Společenský pramen měl ve městě rozšířit nabídku vody
Městský stavební úřad dostal za úkol vypracovat projekt na zavedení vody rourovodem až do pevnostních hradeb při mlýnském toku, kde měl vyústit výtok vody k veřejnému užívání.
Vypracovaný návrh vodovodu z roku 1887 se uskutečňoval předně úpravou staršího zděného výtoku vodního pramene ve formě plochého výklenku omezeného portálkem s pilastry po stranách. Ty nesou vlys a atiku z plochého trojúhelníku, pod kterým byl německý nápis „Gesellschafts-Quelle“. Vnitřní stěna byla plochá a uprostřed měla vodní výtok, všechno bylo provedeno z hladkých tesaných kamenů. Vodovod, který měl odsud vést od následujícího roku dolů do msta, již uskutečněn nebyl a zůstala jen popsaná úprava výtoku.
Pramen pitné vody ale neustále vytékal a při stálé údržbě a vysazené zeleně kolem něj měl velký okruh svých odběratelů. Vodní pramen pravidelně tekl i za první republiky a vodu hlavně pobíral zahradnický podnik firmy Wenzel k zalévání zahrad, které se nacházely od pramene směrem k městu. V letech kolem roku 1930 ale pramen přestal pravidelně vytékat. Po vystavění kanalizace v ulicích nad pramenem (Puškinova, Čajkovského aj.) byly vodonosné vrstvy, které přiváděly vodu k prameni, výkopem kanalizace přerušeny a pramen ztratil svoji sílu. Ještě v roce 1960 vydala Okresní hygienická stanice zpávu, že jde o zdroj pitné vody.
V roce 1969 byl objekt Společenského pramene odborně ohledán a byla doporučena oprava zachovalé výtokové stěny a jejího okolí. K tomu už ale bohužel nedošlo. Pramen byl i nadále využíván jako zdroj pitné vody, pro tu si sem začali chodit i lidé z prvních „paneláků“ na Nové Ulici v ulici Čajkovského. Když z kohoutků netekla voda, tak se šlo s kyblíky k tomuto prameni. Takto fungoval až do začátku 80. let minulého století, kdy v těchto místech začala výstavba nové rychlostní komunikace, která byla dokončena v roce 1983. Na Společenský pramen, teď už mimo hlavní cestu v areálu Fakultní nemocnice, se postupně zapomnělo. Až v roce 2018 tento už značně zchátralý objekt v hustém porostu znovu objevil olomoucký patriot Vilém Švec. Ten provedl jeho základní údržbu, důkladně jej zdokumentoval, začal o něj pečovat, ale hlavně se zasazoval o jeho obnovu. To se mu nakonec opravdu podařilo a za přispění Fakultní nemocnice a společnosti Veolia byl Společenský pramen plně zrekonstruován. V prosinci 2021 byl starý objekt na původním místě zrušený a znovu byl postavený kousek nad bočním vchodem do nemocnice u autobusové zastávky na Brněnské ulici. V pátek 4. června 2022 byl nakonec slavnostně spuštěn k veřejnému užívání. Původní vodní pramen je momentálně ztracený, kolemjdoucí se přesto může osvěžit studenou vodou, k objektu je totiž přivedena z městského vodovodu. Doplněno bylo i malé posezení pro náhodné kolemjdoucí a poutníky.
Další plány na hledání slavnějšího pramene
Po záchraně objektu Společenského pramene je v příštím plánu pátrání po slavném Křížovém prameni, který se nacházel také v areálu Fakultní nemocnice, a který v letech 1845-1906 napájel Křížovou studnu na Horním náměstí.
V tuto chvíli zatím není známo přesné místo, kde se tento pramen nacházel. Ví se ale, že nedaleko něj stával starý kostelík svatého Kříže. Najdou se i jeho pozůstatky?
Čenda Šopek (Toulky starou Olomoucí), Michal Folta
Společenský pramen - dobová pohlednice Nové Ulice | Archiv Viléma Švece
Společenský pramen - nedatováno (archiv NPÚ)
Společenský pramen, stav v roce 2018 | Foto: Vilém Švec
Společenský pramen v roc 2018 | Foto Dalibor Buršík
Zelená ulice, označné místo, kde se pod velkým stromem nacházel Společenský pramen
Společenský pramen - Zelená ulice, dětská poliklinika ve výstavbě cca 1975 | Archiv Viléma Švece
Společenský pramen - zákres Ing. Viléma Švece z roku 2018
Obnova pramene, stav v roce 2021 | Foto: Milan Mikš
Kostelík svatého Kříže (Heillige Creütz Capelle) a kostel anny Marie Pomocnice na Salzerově mapě obléhání Olomouce pruskou armádou v roce 1758. Od kostelíka svatého Kříže tekl potrubím do města kvalitní pramen, hlavní zdroj pitné vody.
