Od středověku zde Olomoučané pohřbívali své zemřelé. Okolí olomouckého kostela sv. Mořice patří do oblasti historického jádra města, kde bylo již v minulosti zaznamenáno osídlení jak z pravěku, tak středověku. Zvláště významné situace se podařilo dokumentovat již v 70. letech 20. století v místě staveniště obchodního domu Prior. Výkopové práce při rekonstrukci vodovodu podél jižního a západního průčelí chrámu tak neunikly pozornosti archeologům Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Olomouci.
Záchranný archeologický výzkum byl v zasažené ploše zahájen 5. dubna 2022 a postupoval souběžně s trasou rekonstruovaného vodovodu. Jelikož se u kostela sv. Mořice pohřbívalo až do roku 1784, bylo možné očekávat archeologické nálezy související právě s ukládáním lidských ostatků. Jejich pozůstatky se v druhotných neanatomických polohách nacházely takřka v průběhu celé stavby. Všechny lidské kosti byly po skončení výzkumu pietně uloženy zpět na původní místo. Společně s nimi se ve vrstvách vyskytovaly také součásti oděvů zemřelých, mince, ozdoby a drobné svátostky jako například medailonky a křížky.
Lebka s čelenkou | Foto: NPÚ Olomouc
Mezi nimi lze vyzdvihnout nález fragmentu textilní čelenky zdobené kovovými pozlacenými dracouny, říčními perlami a českými granáty nebo například torzo relikviáře z barevného kovu i s dochovanou relikvií. Čelenka byla dokonce nalezena společně s částí lebky poslední majitelky tohoto šperku. Mezi ní a lebeční stěnou zůstaly dochovány vlasy pohřbené ženy.
HŘBITOVNÍ ZDI
Areál pohřebiště vymezovala až do jeho zrušení hřbitovní zeď. Její dvě části (starší a mladší) se podařilo odkrýt při východním okraji severojižního průběhu vedení ulice Opletalova. Mladší zdivo bylo dokumentováno pouze na profilu výkopu pro kanalizaci. Pravděpodobně z něj zůstala jen tenká skořepina a původní šířka byla poničena kanalizačním vedením již v minulosti. V celé své šířce (přibližně 80 cm) se dochoval základ starší zdi, která ve stejném směru předstupovala ještě více na západ, tedy blíže ke kostelu.
Na několika následujících místech trasy vodovodu byly zjištěny rovněž zbytky dalších zděných konstrukcí. Jejich interpretace vzhledem k malému rozsahu realizovaných prací zůstává velmi nejasná. Lze však do jisté míry předpokládat, že by mohly být spojovány s některými z písemných pramenů známými hřbitovními kaplemi.
Vedle archeologických nálezů a situací, které souvisí s fungováním hřbitova v prostoru kolem chrámu sv. Mořice, byly na několika místech dokumentovány také zbytky středověkých odpadních vrstev, jež dokládají existenci hospodářských dvorků. Z nich se podařilo vyzvednout několik fragmentů dřev, které budou dále dendrochronologicky datovány, několik kusů kůží, mezi nimiž byla rozpoznána část boty, a v prostředí středomoravských měst poměrně výjimečný nález vlněné textilie s keprovým vzorem a zachovaným pevným okrajem.
Terénní část záchranného archeologického výzkumu byla ukončena 20. května 2022. V současnosti probíhá konzervace a zpracovávání archeologických nálezů zaměstnanců archeologického pracoviště NPÚ ÚOP v Olomouci.
ČELENKA MOŽNÁ POCHÁZÍ Z RENESANCE
Textilní členka, která pochází pravděpodobně z období raného novověku, byla objevena dohromady s fragmentem lebky, a dokonce i s vlasy její poslední majitelky, což umožňuje udělat si bližší představu o dámě, která čelenku nosila. Složitější je to s datováním těchto významných nálezů, čelenky a relikviáře. Oba nálezy pocházejí z "homogenizovaných" vrstev hrobových zásypů mořického hřbitova, ze kterého byli v závěru 19. století exhumováni nebožtíci po jeho zrušení. Archeologové datují nálezy podle nejmladších nálezů v dané vrstvě. V tomto případě je přesně známo datum zrušení kostela v roce 1784 a také následných exhumací v roce 1788.
„Jedná se tedy o nedatovatelnou vrstvu s nálezy od středověku až do zrušení hřbitova. Datovat čelenku i relikviář lze jen z hlediska uměnovědného do barokního období. Čelenka by mohla být i renesanční. Rámcově tak oba nálezy spadají do intervalu 17. až 18. století,“ vysvětluje k dataci nálezů doktor Richard Zatloukal, vedoucí oddělení archeologických výzkumů Národního památkového ústavu v Olomouci.
V některých výkopech byly patrné i zbytky kosterních ostatků... | Foto: Rej.cz
V některých výkopech byly i zbytky kosterních ostatků... | Foto: Rej.cz
První čištění a fixace nalezeného šperku | Foto: NPÚ Olomouc
Foto: NPÚ Olomouc
