Historie

Objev v archivu! Nejstarší snímek Olomouce má skoro 170 let a ukazuje pohled z dnešní galerie Moritz

Významný objev se podařil badateli a popularizátorovi historie olomoucké bastionové pevnosti Petru Hofmanovi. V jednom ze zahraničních archivů objevil fotografii, u níž se posléze podařilo potvrdit, že jde pravděpodobně o nejstarší známý snímek Olomouce. Fotografie pochází někdy z období let 1853 až 1855, tedy jen pár let poté, kdy se v Olomouci stal císařem osmnáctiletý František Josef.

Detail nejstaršího známého snímku Olomouce z let 1853-56

DOPLNĚNO Autorem fotografie je významný fotograf druhé poloviny 19. století Jakob Höflinger. Pocházel z regionu Schwarzwald a byl výtvarně talentovaný, vyučil se jako malíř hodinových ciferníků a měl tak pokračovat v rodinné tradici. Rozhodl se ovšem spojit svou profesní dráhu s novým uměleckým řemeslem, fotografií. V roce 1853 se vydal nejprve do severočeského Rumburku a poté právě do Olomouce, kde v průběhu let 1853 až 1856 strávil celkem jeden a půl roku. V posádkovém a pevnostním městě, plném důstojníků a vojáků si otevřel atelier, v němž tvořil tehdejší módní novinku, portrétní fotografie. V Olomouci si tímto atraktivním podnikáním vydělal 1600 zlatých. V roce 1856 přeložil ateliér do Lodže a Varšavy a po většinu další profesionální dráhy působil hlavně ve švýcarské Basileji. Z doby jeho fotografování portrétů pochází také první známý záběr Olomouce.


Atelier Jakoba Höflingera býval v měšťanském domě, který stával v místě dnešní galerie Moritz. / Vizualizace: rtm. Bc. Petr Hofman

Pro svůj snímek nemusel Jakob Höflinger chodit nijak daleko. Zachycuje totiž velmi pravděpodobně pohled z okna jeho atelieru na rohu dnešních ulic 28. října a 8. května, tedy v místě, kde dnes stojí galerie Moritz. Zachycuje ulici, kterou známe i dnes, ale i Olomoučanovi dá práci poznat, že to je ona. Za téměř 170 let od jejího pořízení se toho hodně změnilo. Ulice končí opevněním v místě dnešní křižovatky s náměstím Hrdinů a Palackého ulicí. Není zde ani velký secesní dům po levé straně, v němž po desítky let promítalo kino Edison (posléze Mír), ani budova polikliniky na pravé straně. Merkurova kašna pod okny je, ovšem částečně zakrytá dřevěnými deskami. Pod nimi pravděpodobně bylo seno nebo jiný „zemědělský“ materiál. Podle historiků takto naši předkové kašny chránili před zimou.

Historik Jiří Hanzal, který mapoval práci fotografa Jakoba Höflingera, před lety napsal, že by bylo „velmi zajímavé pokusit se Höflingerovo rané období dokumentovat fotografiemi z Rumburku a Olomouce.“ Domníval se ovšem, že se snímky snad najdou v některé olomoucké sbírce. Díky badateli Petru Hofmanovi teď víme, že se přinejmenším jeden originál skutečně dochoval, ovšem nikoliv Olomouci, ale až za oceánem ve sbírce amerického muzea. Ve sbírce, kde jsou zřejmě portréty olomouckých měšťanů a důstojníků z té doby a také nejstarší snímky města Rumburk.  

Před tímto objevem byly jako nejstarší datované snímky Olomouce známé fotografie z roku 1860, které jsou dílem fotografa Hermana Haubenreissera.

Dejme nyní slovo objeviteli vzácné archivní fotografie Petru Hofmanovi:

Velmi často pátrám v digitálních archivech a sbírkách světových knihoven. Tu na mě vyskočí Oxford, tu na mě vyskočí Harvard. Musím říci, že nejčastější archiválie, která se opakovala napříč celým světem, byla rytina Lafayetta ve vězení v Olomouci. Problém s vyhledáváním je ten, že jednak soupeříte s Googlem, který má své limity a vy potřebujete z něj dostat ještě více a také že při vyhledávání klíčových slov, či ve fulltextu, musíte brát v potaz několik variant názvů města – Olomouc, Olmütz, Olmutz, Olmuetz, Olomoucensis, Olm a to vše s kombinacemi ještě s malými a velkými písmeny.

Čistě náhodou jsem zavítal též do archivu Institutu Getty ve Spojených státech. Neočekával jsem, že by zde byla důležitá archiválie pro město. Díky předchozím skutečnostem jsem začal s vyhledáváním slova Olmütz. Nebyla nalezena žádná shoda, tak jen pro pořádek jsem zadal ještě slovo Olomouc. Najednou na mě vyskočilo přes dvě stě portrétových fotografií. Podle vzhledu vyfotografovaných osob se jednalo určitě o 19. století. A v nepřeberném počtu fotografií na mě vyskočila fotografie kašny. A v tu chvíli, dovolím si říci neskromně, jsem věděl, že jsem objevil fotografii, která není téměř 170 let v Olomouci známa. Mám dost prohlédnutý okresní archiv v Olomouci a věděl jsem, že tato fotografie zde není a nepamatuji si, že by se někdy objevila ve veřejném článku. Uvedený datový rozptyl jasně ukazoval též na nejstarší fotografii města – 1853 – 1855. Autorem fotografie je Jakob Höflinger. V sérii se též nacházely dvě nejstarší fotografie města Rumburk, kde zmíněný fotograf působil a jeho vídeňská anabáze.

V tu chvíli jsem začal vyhledávat další informace a zainteresoval jsem do toho mnoho důležitých osob, kapacit, ve svých oborech – prof. Jiří Fiala z UPOL, prof. Dušan Štulík z Getty, Dr. Jiří Hanzal ze Švýcarského archivu, Mgr. Hana Jakubková z VMO, Dr. Schutzová z Basilejské Univerzity, či Ing. Schreitter z muzea v Rumburku. Velmi bych rád poděkoval za jejich ochotu a pomoc. S některými dále řeším další dílčí podrobnosti. Největší dík ale patří panu prof. Fialovi, který se ujal mého objevu a byl zdatným garantem celého procesu. A paní Mgr. Jakubková byla ta, která upozornila na inzerát v novinách, kde atelier Höflinger a Dilger prodává v únoru roku 1856 svůj aparát. Já později našel stejný otisknutý několik dní po tom první.


Nejstarší známý snímek Olomouce! Tehdejší Česká ulice při pohledu z atelieru Jakoba Höflingera. Pod okny Merkurova kašna, na rohu ulice olejová lampa, v pozadí opevnění, za nímž bychom dnes našli náměstí Hrdinů a ústí do ulice Palackého. 

Snímek České ulice (dnes ul. 8. května) z roku 1963 z dílny atelieru Pichler. Fotograf  stál zřejmě na pevnostní kurtině, která uzavírala tuto ulici měrem k dnešnímu náměstí Hrdinů. Označena jsou okna domu čp. 471, kde se nacházel ateliér Jakoba Höflingera, a ze kterých byl pořízen zmiňovaný nejstarší snímek Olomouce. | Zdroj: Toulky starou Olomoucí

Dosud nejstarší známé fotografie Olomouce pocházely z dílny Hermana Haubenreissera z roku 1860. 

Vnitřní oblouk dnes již neexistující Františkovy brány na snímku z roku 1865

Snímek Jakoba Höflingera z Rumburku, kde pobýval ještě před příchodem do Olomouce | Zdroj: Getty


INZERCE
Mamma Centrum Mamma Centrum

NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Štěpánov hody
INZERCE
TV Morava