V Olomouci jezdily vlaky už od roku 1841, mimochodem o čtyři roky dříve než v Praze. Tehdy bylo první nádraží Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) umístěno dále směrem k Pavlovičkám, nedaleko hostince U Špice (dnes Na Špici). Na dnešní místo se nádraží, zvané Severní, přestěhovalo až v roce 1870, kdy bylo kvůli rozšiřování trati na Šternberk na původním místě příliš těsno.
V Olomouci ovšem nefungovala jen jedna železniční společnost. Z iniciativy hanáckých cukrovarníků vznikla v roce 1883 lokální trať z Olomouce do Čelechovic, kterou vybudovala společnost Rakouská společnost místních drah (Österreichische Lokaleisenbahn-gesellschaft). V olomouckých poměrech byla společnost častěji nazývaná zkráceně Místní dráha. Její zkratku Ö.L.E.G. lze rozpoznat i na některých dobových obrázcích nejstarších lokomotiv a vagónů. Trať, dnes občas poeticky nazývaná Hanácký expres, vedla ze zastávky Olomouc - Místní nádraží (které navazovalo na hlavní nádraží státní dráhy v Hodolanech), přes tehdy samostatnou obec Nová Ulice a stanici Olomouc – město a dále zemědělskou krajinou přes Řepčín, Horku, Skrbeň, Příkazy, Senici na Hané, Náměšť na Hané, Drahanovice, Slatinice a Třebčín až do Čelechovic. Není ostatně náhodou, že hned vedle stanice Nová Ulice stál ohromný komplex budov sladovny a pivovaru velké olomoucké firmy Eduard Hamburger, v Hejčíně dráha zase míjela cukrovar bratří Mayů, v Hodolanech byla další velká sladovna, a kousek od hlavního nádraží byl cukrovar v Holici. Trať už za několik málo let vykoupil stát a stala se součástí rakouských státních drah, které ji převzaly v červenci roku 1887. Dnes je tato trať s číslem 275 stále v provozu, i když se tudy už tolik řepy nevozí…
Kde bylo Místní nádraží? A co znamená nástupiště číslo 5
Kde u hlavního (tehdy Severního) nádraží sídlilo Ö.L.E.G.? Objekty Místního nádraží, tedy přízemní hrázděná výpravní budova, jednoduchá výhybna a menší objekt na kusové zboží a zavazadla, stály od roku 1883 v místech dnešní Jeremenkovy ulice mezi tramvajovou tratí a výškovou budovou RCO naproti hlavnímu nádraží. Tato stanice sloužila pro cestující, kteří chtěli jet z Olomouce lokálkou směr Čelechovice.
Stejná společnost ovšem provozovala v Olomouci ještě nákladové nádraží, které bychom našli pro změnu na opačné straně kolejiště směrem do Hodolan, kde jsou dnes odstavné koleje a průmyslová budova bývalé Sigmy. Nákladové nádraží bylo na jednu stranu kolejí napojeno na Severní nádraží a na druhou stranu se vlečkou napojovala i na Holici a její solné mlýny a někdejší pivovar a cukrovar. I proto mohou pak vznikat zmatky při přesném určování té které budovy nebo části spletitého olomouckého železničního uzlu.
Složitá situace v 80. letech 19. století - koexistence Severního nádraží společnosti KFNB a Místního plus nákladového nádraží Ö.L.E.G.
A teď tedy k snímku, který vzbudil tolik pozornosti. O jeho lokalizaci se zasloužil právě badatel Martin Kašpar. Jde o záběr z nákladového nádraží místní dráhy. „Odjíždějící vlak jede na Hodolanský nadjezd, tehdy ještě umístěný v jiné poloze než dnes. Dále za mostem se připojí trať z místního nádraží v místech dnešního RCO. Za zády fotografa je pak dnešní kolejiště k solným mlýnům. Za velkou budovou je vidět kousek hlavního nádraží,“ popisuje hlavní body fotografie Martin Kašpar. Trať poté vedla rovně podél dnešního Kauflandu, kde je dodnes v chodníku ještě zbytek kolejí, a dál kolem teplárny. Na snímku je vidět také velký víceposchoďový dům v pozadí. „Jedná se o budovu pro úředníky Ö.L.E.G, v níž pravděpodobně byly i byty,“ doplňuje Martin Kašpar. Budova už dnes neexistuje.
Snímek odhaluje ještě jednu souvislost. Podle Martina Kašpara zachycuje pravděpodobně úplně původní typ lokomotivy (podle tvaru komína), které byly nahrazovány novějšími po roce 1894. "Snímek by tedy mohl být pořízen ještě před tímto rokem, ale jisté to není," dodává badatel.
Nákladové nádraží místní dráhy Ö.L.E.G. a budova pro úředníky této společnosti
Zajímavé souvislosti odkrývá i další archivní fotografie, na které je vidět osobní část areálu Ö.L.E.G., tedy Místní nádraží. Na snímku jsou na výpravní budově zamalovány nápisy, znamenalo by to podle Martina Kašpara, že fotografie byla pořízena v době, kdy už lokálka jezdívala z hlavního nádraží, tedy na začátku 30. let minulého století. „Vlaky na Čelechovice se přestěhovaly na páté nástupiště hlavního nádraží po jeho rekonstrukci, která začala v roce 1929 a hotova byla o dva roky později. Po nové trati jel první vlak 16. prosince 1931. Předpokládám i podle těch zamazaných nápisů, že fotka pochází někdy z doby po tom zprovoznění,“ vysvětluje Martin Kašpar. Z hlavního nádraží pak jezdily vlaky na trať lokálky dlouhá desetiletí z nástupiště číslo 5, v posledních letech z nástupiště 1A.
Na snímku je vidět nejen budovy místního nádraží, ale také slavný objekt hotelu Zur Löwenrosen, později Široký, zvaného lidově Širas. Tato významná secesní budova stávala před olomouckým hlavním nádražím až do roku 1982, kdy byla za velkého zájmu veřejnosti odstřelena.
Místní nádraží již po zrušení a přestěhování vlaků na hlavní nádraží. V pozadí Hotel Široký.
Ilustrace stanice Nová Ulice, nákladového nádraží v Hodolanech a dobových vagonů převzata z publikace Vladimír Londin, Petr Blatný: 150 LET ŽELEZNICE V OLOMOUCI, vydané ČSD Olomouc, Hlavní nádraží v roce 1991.
Archivní snímky pochází ze Státního okresního archivu v Olomouci.
Jedna z lokomotiv vozového parku Rakouské společnosti místních drah Ö.L.E.G.
Místo původního olomouckého Severního nádraží
Před ohromným areálem sladovny na Nové Ulici je maličká výpravní budova nádraží Olomouc-Nová Ulice
Nejstarší hala Severního (hlavního) nádraží v Olomouci ze 40. let 19. století
Původní čekárna Olomouc-Nová Ulice | Zdroj: V. Londin
Vagóny lokálky Olomouc - Čelechovice | Zdroj: V. Londin
